Ani slovo

Je to snad úplně poprvé, kdy se mi komentář ke knize z této série nepíše snadno. Většinou se snažím vytěsnit, když se v knihách objeví téma, týkající se vražd malých dětí - a také se mi to doteď docela dařilo. Tady ovšem vůbec ne, protože mi případy, které vyšetřovala Lottie Parkerová tentokrát, šly doslova až pod kůži, bolely mne až na dřeň a bylo mi z nich až bytostně zle. Určitě i z toho důvodu, že jsem sama matkou dvou synů... Obětí mi bylo strašně líto, ale vraha jsem neodhalila ani náhodou. Kromě toho si myslím, že zrovna tuto osobu nepodezíral nikdo snad až do poslední chvíle. Dnes už se víc rozepisovat nebudu, knihu jako takovou navzdory mým pocitům hodnotím plným počtem, protože autorka píše výborně, a já se budu časem zase těšit na další setkání s Lottie, její rodinou i týmem - samozřejmě v naději, že následující případ mne už nebude tolik trápit a bolet...

Další případ s Lottií Parkerovou jsem si užila maximálně, tohle je další díl jedné z mých nejoblíbenějších sérií. A mám pocit, že si stále udržuje svou výbornou úroveň, snad to tak bude i v dalších dílech. Tentokrát si autorka zvolila těžké téma, vraždy malých chlapců a případu byla věnována většina knihy. Ze soukromí Lottie bylo leccos naznačeno, ale vyšetřování hrálo v knize prim, za což jsem ráda. Přečteno rekordně rychle, kniha se v podstatě nedá odložit a já se těším na pokračování. S touto sérií rozhodně ještě nekončím. A mimochodem, ty tematické obálky knihy se změnou barvy kabátu jsou taky perfektní :-).