Každá trilogie má na svém začátku takový podivný časový a dějový skok, že se člověk vážně těžko zorientuje. Osobně třeba vůbec netuším, kde je zrovna mamka a kam se podělo několik postav, ale docela snadno se dá znovu začíst. Emily hodně bojuje s prstenem, i když se do něj už slušně dostává, nicméně hlavní roli vedle ní pomalu přebírá Trellis, ze kterého se vyklubal docela v pohodě týpek, který to má v hlavě srovnané, rozhodně tedy víc něž Emily, která se nechává snadno strhnout emocemi. Naopak z Navina se stává docela dobrý hrdina, který ví, co chce a má ve svých cílech jasno. Celkově se série ubírá stále zajímavým směrem, i když tenhle díl mi přijde jako taková odbočka ke zkoumání nějakých vnitřních problémů. Hodně se pracuje s vnitřním světem a tím, co kámen dělá Emily v hlavě. Zároveň se trošku žánr mění z fantasy na sci-fi, což nevím, jestli je mi úplně sympatické. Docela rád bych se vrátil ke starším nepřátelům, ale myslím, že se k tomu brzy zase dostaneme. :)