Amerikou po hřebenech hor

Leoš Šimánek je zajímavý člověk. Zanícený cestovatel, velký dobrodruh i poutavý vypravěč, mám několik jeho knížek, tak jsem se zájmem sáhl i po téhle. Na první prohlédnutí - krásné fotky z nádherné americké přírody na Pacific Crest Trailu, jistě se bude na co těšit. Avšak už po několika málo přečtených stranách se dostavilo jisté zklamání, nebo spíš možná rozčarování. Nebylo to snad ani tak z obsahu knihy, jako spíš z formy, i když to spolu do jisté míry souvisí. Mně prostě tady nesednul docela zvláštní styl vyprávění - rozhovor L.Š. a jeho manželky s jeho bratrem a švagrovou na chalupě. Jeden ze Šimánkových řekne vždycky několik vět, které jsou přerušeny "trefným a zvídavým" dotazem, který přesně zapadá a sedne do dalšího pokračování vyprávění ve stylu "Nahoď!!". Je to někdy trochu jak reklama v teleshoppingu nebo (pardon, ale nic výstižnějšího mě nenapadá)....jako rozhovor s dementem. Zároveň v knize chybí přímé popisky u fotek, i když na většinu z nich je nějaká narážka, odkaz v textu a trochu bystrý čtenář si to většinou spojí. Já netvrdím, že je to knížka špatná a že se nebude a nemůže nikomu líbit, ale mě zkrátka tenhle způsob vyprávění nesedl. Jednak je tam jisté (nebudu to vyjadřovat číslem, nijak jsem to neměřil, nepočítal) řekněme nemalé procento "omáčky" - textu, který prostě s putováním Šimánkových nemá nic společného (jak chodí na chalupě v Orl. horách na houby, aby měla manželka na Vánoce houby do bramb. noků s houbami, jak pořád venčí psa u chalupy, kolikátou lahev červeného přinesl, z které místnosti do které se přesunuli, atd...), dál mi vadilo to neustálé "nastřelování" mnohdy dost naivních a rádoby vtipných otázek mířených tak, aby na ně mohlo a MUSELO navazovat autorovo vyprávění a v neposlední řadě i to, že se spolu čtyři dospělí lidi baví na chalupě v horách za neustálého popíjení vína vlastně naprosto spisovně. Nene, za mě se tohle moc nepovedlo. Očekával jsem klasický, poutavě napsaný cestopis z úžasného putování a dostal jsem něco docela odlišného. Díky tomu průměrné tři *.

Vyprávění autora o putování po pacifické hřebenovce se odehrává na chalupě v Orlických horách, kde s manželkou s pomocí diapozitivů líčí své rodinné putování bráchovi se švagrovou. Tenhle způsob podání příběhu s odbočkami na houbaření na chalupě mě spíš vyrušoval, ale po dočtení knihy musím konstatovat, že jsem se přes to přenesl a vychutnával si samotnou cestu, která je podpořena krásnými fotkami. Vyzdvihl bych zejména popis místní krajiny a způsob absolvování trailu celé autorovi rodiny, jenž mají dobrodružnou náturu v krvi a to prostě k vyprávění takové cesty sedí.

Rozhodně velké a riskantní dobrodružství, obzvlášť s malou dcerkou. Kniha je plná krásných fotek, bohužel ve vyprávění mě rozčilovali hovory a popisy z Orlických hor. Čekala jsem při čtení větší zážitek.