Další z knih, které by mě minuly, nebýt tohoto webu, takže děkuju především Jizi. Přiznám se, že jsem při čtení neviděla žádný předobraz, spíše mi vyvstávalo to známé a všeobecně platné, v jakékoli krizové situaci houfně zneužívané: každý má své slabé místo, a pro většinu z nás, obyčejných lidí, je to rodina. Platí to pro Sarat i pro jejího "učitele", pro Marcuse i pro Karinu. Český překlad je určitě vydařený; autorův styl je věcný, úsporný, a přitom velmi působivý. Kniha je rozdělená na čtyři hlavní oddíly, přičemž pouze ten poslední je podán v 1.osobě (vypráví mladý Benjamin). Velmi zajímavý je dvojí typ kapitol; první tvoří klasické vyprávění, které popisuje období mezi lety 2074 - 2095 především z hlediska Sary T. Chestnutové. Druhým typem, který pravidelně střídá předešlé vyprávění, jsou "výňatky z dokumentů", ten poslední a mimochodem velmi zajímavý je z r. 2123. Zajímavá, působivá a určitě velmi aktuální kniha! " . . . válečné utrpení je jediným všeobecně srozumitelným jazykem na světě. Jeho rodilí mluvčí žili v různých koutech planety a lišili se svými modlitbami, lišili se pověrami, na kterých lpěli. Anebo vlastně nelišili. Válka je všechny zlomila stejně, probudila v nich stejný strach, zuřivost, pomstychtivost. Dokud žili v míru a dařilo se jim, nebyli si ani trochu podobní, ale jakmile ty časy pominuly, stala se z nich rodina. Život Karinu naučil, že všeobecně platné válečné heslo zní jednoduše: na mém místě by ses nezachoval jinak."

War never changes... Občas (často) mi zůstává rozum stát nad tím, podle jakého klíče se z některých nově vydaných knih stane hit a jiné zapadnou a v podstatě po nich (zhusta neprávem) neštěkne ani pes. Americká válka je dokonalým příkladem druhé kategorie. Je to kniha, která má obrovský potenciál v současném světě zarezonovat, přimět lidi se zastavit a zamyslet se nad geopolitickou situací, nad tím, že skutečně žádná planeta B neexistuje a že karty, se kterými teď hrajeme nejen, že mohou v příštím kole přijít do ruky jinak, ony můžou přestat platit úplně. Autor zároveň pracuje s naprosto základními principy, jež jsou známé každému z nás: s rodinou, se sílou krve, s vlastenectvím a jeho tu mělkými, tu hluboce zapuštěnými kořeny, s touhou po pomstě i s tím, že nejnebezpečnější nejsou ti, kdo mají co ztratit, ale ti, co už ztratili úplně všechno. A přesto o knize není vůbec slyšet. Chyba! Americká válka je postapokalyptický román z ne až tak vzdálené budoucnosti o Sarat a její rodině, o životě v místech, kde se technicky žít ani nedá a o tom, že válka a mocenské hry byly, jsou a vždycky budou svinstvo - to se prostě nikdy nezmění. Osobně jsem v knize našla výrazný předobraz v palestinsko-izraelském konfliktu, snad že k němu mám "nejblíž" a zajímalo by mě, jaký - a jestli nějaký - v ní viděli jiní. (Pochvalu Pavlu Bakičovi za překlad, přestože je to místy hutné a hnusné čtení, pořád ho máme v krásné češtině.)