"Téměř nikdo z těch, které jsem znal a kteří zemřeli nebo žili v Džezkazganu, se nedopustili trestného činu podle zákonů jakékoli země s demokratickým parlamentem a tradicí loajální opozice. Byli to nevinní lidé. Jejich smrt jsem považoval za vraždu, ať už je zabila, kulka, horečka, rakovina nebo zoufalství." Tahle kniha si zaslouží pořádný komentář, nevím, jestli to svedu, ale pokusím se. Knihu jsem dostala na Vánoce pod stromeček, protože o tomhle tématu ráda čtu. Vůbec jsem nezaznamenala tady na databázi, že by kniha vyšla. O této tématice čtu hodně a říkala jsem si, že nebudu mít slzy v očích, ale poslední stránky mě vyvedly z omylu. Jedná se o příběh Američana, který skončil v gulagu, více v popisu knihy. Za sebe musím říct, že se mi strašně líbil styl jakým kniha byla psaná, bála jsem se, že to bude moc literatura faktu, ale ne. Líbilo se mi jak autor popisoval, co dělal, aby se nezbláznil - měření, chození, zpívání... To mi přišlo, že v jiných knihách moc není, spíš se popisuje mučení. Taky se mi líbila nezdolnost autora v každém okamžiku v gulagu - jeho hledání práce, a ani když ji nerozuměl, tak se ji naučil. Je pravda, že papírová válka, která vznikla kvůli přestěhování do USA, mi přišla zdlouhavá, ale bohužel to tak bylo. Za sebe knihu doporučuji a jsem velice ráda, že jsem se k ní dostala a že ji mám v knihovně.