Alma, Mahler a Gropius

Rakouský skladatel a dirigent Gustav Mahler (1860–1911), narozený a vyrůstající na Moravě, patří k mým nejoblíbenějším, a tak jsem si nemohl nechat ujít román, který vypráví o něm, jeho ženě a jejím milenci. Autorem románu ALMA, MAHLER A GROPIUS (v originále Le dernier été de Gustav Mahler, tedy Poslední léto Gustava Mahlera; 2023) je francouzsko-kanadský spisovatel a blogger LAURENT SAGALOVITSCH (*1967). Bohužel, autor jen málo využil nabízející se potenciál tématu milostného trojúhelníku a Mahlerova života a tvorby či jeho rozhovoru se Sigmundem Freudem, k němuž došlo necelý rok před Mahlerovou smrtí. Škoda, z tématu se dalo vytěžit daleko víc. Za poslední dobu nejslabší román, co jsem četl. Přitom špatně napsaný není, jen nejde do hloubky, „neotevře se“, jako by se autor tématu a jeho hlavních postav, nesporných osobností, bál; jako by se zalekl popustit uzdu své fantazii… Léto 1910 tráví manželé Mahlerovi v rakouském Toblachu. Nemocný, unavený, zestárlý Mahler pracuje na své poslední, Desáté symfonii (ještě netuší, že ji nedokončí) a odpočívá od povinností v New Yorku; Alma se stará o dceru Gucki a myšlenkami je u vztahu s milencem, architektem Walterem Gropiusem, jehož potkala v lázních, kde byla nedávno sama. Gropius jí píše vášnivé milostné dopisy a jeden z nich omylem pošle Mahlerovi. Mahler je zděšen a bojí se, že milovanou Almu ztratí. Alma se zase bojí, že ji manžel zapudí. A tak mu vyjeví, co ji v manželství trápí a proč ji okouzlil jiný muž. A Gropius se k nim dokonce rozjede a přemlouvá Almu, aby Mahlera opustila. Koho si Alma vybere? Opustí nemocného manžela? A jak se s tím vyrovná Mahler v těžkých depresích? Pomůže mu psychoanalýza u dr. Freuda? Anotace láká mj. právě na sezení u Freuda, ale to autor odbyde větou „Setkání s Freudem trvalo čtyři hodiny.“ Tady se nabízí tolik prostoru pro autorovu fabulaci – a nic! Suchý autorův styl se vrací i do minulosti, k smrti druhé Mahlerovy dcery, k jeho pochybnostem a trápením, k vyčerpávající práci skladatelské a dirigentské jako bývalého šéfa vídeňské Dvorní opery, k nepochopení jeho symfonií, k útokům na jeho židovský původ, k lásce k Almě. Kdo o Mahlerovi mnoho neví, dozví se tu základní věci. Ale autor pomine i úspěšnou premiéru Osmé v Mnichově na podzim 1910, což byl Mahlerův životní triumf. Prostě nevyužitý potenciál…