Alenka v říši zombií

Takže, kde začať. Knihu som dostal ako dar aj s druhým pokračovaním a sám by som si ju určite nekúpil, ale to nevadí, lebo sa ku mne dostali už fakt dobre príbehy z rúk niekoho iného. Bohužial tento prípad to nie je. Už podľa názvu som sa fakt tešil na hordy chodiacich mŕtvol, ktoré trhajú mäso a žerú mäkkúčke mozgy, no v tejto knihe je tých zombíkov len okrajovo a aj to len v nejakej astrálnej podobe, čo je fakt zaujímavé, no nie v kombinácii so zombíkmi. Vždy pred začatím knihy si na databaze prečítam komenty uživateľov, čo mám v priateľoch a aj nejaký ten stručný popis knihy a tu sa vyskytol prvý varovný signál, že kniha je zameraná na dievčenské publikum. Vtedy sa môj sen o horde zombíkov rozplynul. V knihe sa riešilo až príliš veľa banálnych vecí, ako kto s kým chodí, čo si obliecť a kopu, sprepáčením za výraz, babských rečí. Už samotné myslenie Alenky ma vytáčalo. Bral som to s rezervou, keďže Alenka mala len 16 rokov, teraz si nie som 100% istý, či 16 alebo len 14, na tom vlastne nezáleží, ale bez týchto obkecov by mala kniha možno väčší úspech. Nechcel som kaziť knihe hodnotenie, keďže to nebolo zamerané na mňa, tak som jej dal neutrálne 3*. Druhý diel si bude ale musieť počkať, kým sa pustím znova do čítania Alenky a jej bandy bojovníkov.

Jsem zmatená. Co jsem to právě přečetla? Byla to parodie? Byl to vážně myšlený příběh s parodickými prvky? Nebo to bylo jen myšleno vážně a o to hůř? Podle názvu jsem čekala něco úplně jiného. Fakt. Měla jsem naději. Kterou autorka vzala a zmuchlala ji do malé kuličky, zapálila, uhasila a pak spláchla do záchodu. Já fakt naivně čekala víc :D (Prosím, nečekejte temný retelling Alenky v říši divů se zombíkama). Místo toho jsem dostala mix Buffy, Stmívání, Shadowhunters se zombíkama. Na začátku to vypadalo slibně, ale když se vše zvrhlo a na scéně se objevil... tajemný, sexy, neodolatelný mačo Cole a jeho fialové oči a svaly, hromada dalších cool děcek a naše hrdinka samozřejmě upoutala pozornost hlavního sexouše, moje zmačkaná naděje, spláchnutá a putující potrubím se definitivně rozložila na kousky. Ano, uznávám, že vedlejší postava Cat byla roztomilá. Ale to je tak vše. A proboha, hned ten úvod? "Několik měsíců jsem nemohla pracovat, trpěla jsem příliš silnou bolestí. Začala jsem hledat Pána a on mě uzdravil." Už to mě mělo varovat. No chvalme Pána tedy, možná kdyby si autorka místo toho zašla k lékaři, nemusela by vzniknout tahle kniha, která vypadá, že byla napsána pod silnými medikamenty.