Akira 1

I přes takřka čtyřicetileté stáří jde pořád o komiks, který má co říct – a to jak obsahově, tak vizuálně. Japonec Katsuhiro Otomo je velmi talentovaný kreslíř, který dokáže vdechnou život futuristické budoucnosti, stejně jako postavám v ní žijících, přičemž čtenáři ani moc nevadí, že většina ústředních protagonistů jsou neurvalí teenageři, jejichž největší zábavou je polykat pilulky a dělat bordel na motorkách. Jako kdybyste partu z Trainspottingu zasadili do prostředí filmu Útěk z New Yorku. Ti frackové chvílemi lezou krkem, aby o pár stran dál přirostli k srdci, a tak pořád dál, až do samotného konce. Akira má přitom co nabídnout i dějově – na rozdíl od jiného slavného kultu The Ghost in the Shell, tady je zápletka srozumitelná a plná tajemství, jež čtenáře prakticky po celých tři sta šedesát stran nenechá vydechnout, přestože je mu jasné, že konkrétní odpovědi na otázky dostane až v dalších knihách. Tohle je poctivá práce, jež nezestárne ani za dalších čtyřicet, padesát či sto let.

Krásně udělaná kniha, věřím, že toto se originálu podobá více, než originál:). Kresba mi zatím po prvním dílu přijde lepší, než děj - propracovaná kresba je bez chyby. Příběh je zajímavý a pný akce. Jen mi trochu vadilo, že pár teenagerů je schopno poměrně snadno překonávat všechny nástrahy, zákazy a především, že na ně nemá ani vycvičená elitní armáda. Každopádně první díl je spíše jen intro a moc se těším na pokračování.

Jediné, co mě na vydání Akiry trápí je to, že potrvá mnoho let, než bude finální kolekce všech dílů vedle sebe v mé knihovně a nebudou v tom úchvatném deluxe boxu jako v případě anglického vydání. I tak, díky Crew, za legendu, která si své místo zaslouží. Stejně jako film mě manga pohltila a já ji propadl a chci víc. Oproti GitS se nekonalo mírné probuzení z iluze, kterou mi dal film. O to víc, jsem si užil nejen barvy, kresbu, ale i fyzický pocit ze "sešitu". Mít v ruce kus historie je prostě cítit. Za mě jednoznačné doporučení všem.

I přes takřka čtyřicetileté stáří jde pořád o komiks, který má co říct – a to jak obsahově, tak vizuálně. Japonec Katsuhiro Otomo je velmi talentovaný kreslíř, který dokáže vdechnou život futuristické budoucnosti, stejně jako postavám v ní žijících, přičemž čtenáři ani moc nevadí, že většina ústředních protagonistů jsou neurvalí teenageři, jejichž největší zábavou je polykat pilulky a dělat bordel na motorkách. Jako kdybyste partu z Trainspottingu zasadili do prostředí filmu Útěk z New Yorku. Ti frackové chvílemi lezou krkem, aby o pár stran dál přirostli k srdci, a tak pořád dál, až do samotného konce. Akira má přitom co nabídnout i dějově – na rozdíl od jiného slavného kultu The Ghost in the Shell, tady je zápletka srozumitelná a plná tajemství, jež čtenáře prakticky po celých tři sta šedesát stran nenechá vydechnout, přestože je mu jasné, že konkrétní odpovědi na otázky dostane až v dalších knihách. Tohle je poctivá práce, jež nezestárne ani za dalších čtyřicet, padesát či sto let.