Ahoj, tady Sam

Když kniha vyšla, ihned mě zaujala nejen svou nádhernou obálkou ale také samotnou anotací. Pak jsem ale viděla, že tady nemá moc dobré hodnocení a říkala jsem si, jestli má vůbec cenu se do ni pouštět. Nakonec jsem do toho ale šla a jsem nesmírně ráda. Celý příběh knihy je bolestivý a zhmotňuje moji největší noční můru - ztrátu milované osoby. Julie ale dostane šanci se Samem komunikovat i po jeho smrti, ale i to si na jejím životě vybírá určitou daň. Musím říct, že na konci jsem přes slzy nemohla knihu dočíst. Příběh se mi dostal pod kůži a dlouho tam asi zůstane. Dejte knize šanci.

Ani nevíte jak moc mě mrzí, že u téhle knížky nebudu moct chválit. Já se na ní totiž TAK těšila! YA heavy contemporary kde hlavní hrdinka ztratí svého přítele při autonehodě - může být snad něco, co by víc vystihovalo můj strach? Nejspíše ne. Pokud je ale něco, co popisuje jak bych se poté cítila, tahle knížka to bohužel není. Po celou dobu čtení jsem si říkala no, to je fajn, hm hezký, fajn no, ale stane se tam už něco? Ne? Pořád ne? A najednou jsem byla na konci a zjistila jsem, že se vlastně od začátku nic nezměnilo. Hlavní hrdinka tam sice měla nějaký vývoj a uvědomění, ale mně to nepřišlo moc adekvátní. Navíc vysvětlení toho, jak to, že si Julie se Samem volají, mě taky moc neuspokojilo. Vlastně mi přišlo, jako kdyby to vůbec vysvětlené nebylo. Celá tahle knížka mi prostě hrozně rychle utekla, protože se fakt skvěle četla, ale na konci jsem zjistila, že se za celou dobu vlastně nic moc nestalo. A pokud ano, tak mi to přišlo jako tak malá změna, že jsem si toho ani nevšimla. Vedlejší postavy už si teď nepamatuju a romantická linka jako taková mě nechala naprosto chladnou. Možná jsem knížku měla jen přehypovanou ze zahraničí, nebo jsem prostě čekala něco jiného, každopádně nejsem vůbec spokojená.

Uprimne tuto knihu jsem si zakoupila pouze kvuli nadherne zabarvenymi kvetinovymi strankam po stranach knizky. Nectu young adult, ale chtela jsem mit v knihovne tuto krasnou knihu s neobycejnym vzhledem, tak jsem se rozhodla dat ji sanci. V nekterych pripadech krasna obalka zajiste znamena i krasny obsah, jinde je tomu zcela naopak (jako vlastne u lidi). Do tohoto druheho prikladu zapada kniha ,,Ahoj, tady Sam". Jako nekdo, kdo cte slozitejsi knihy, casto filozoficke a poeticke, tato vesmes veeelmi jednoducha, se mi paradoxne cetla nejhure a nejdele ze vsech doposud prectenych knih. Musela jsem samu sebe premlouvat, abych se vubec soustredila na dej, abych se k ni vracela a nakonec ji vubec precetla, protoze mam nerada neprectene knihy ve sve knihovne. Pribeh, resp. zpusob, jakym je pribeh napsany, me naprosto, ale naprosto unudil. Samozrejme beru v potaz, ze se jedna o YA (nektere knihy z tohoto zanru se mi v minulosti obcas dostaly do rukou), ale prave o to vic by kniha mela byt super lehce ctiva a zabavna, aby si u ni ctenar, ktery je zvykly na narocnejsi knihy, naopak odpocinul (stejne jako ctenar, ktery nema rad narocnejsi knihy). Autor Dustin Thao ve mne nevyvovolal zadne emoce krome emoci znudenosti a nasledovneho teseni se na to, az knihu doctu a dam si ji do knihovny - spise jako dekoraci; ktera cim me vlastne na zacatku zaujala, tak u toho a pouze u toho take konci. Nechapu, jak se vubec mohla stat ,,New York Times bestsellerem"???? :O Temto ocenenim prilepenym na obalu knihy, se asi tedy moc neda verit jako o faktu vypovidajicim o kvalite dila...V tomto pripade zcela urcite ne. Suma sumarum: knihu bych nedoporucovala (ani teenagerum). Odpad to neni, ale z dvou hvezdicek, ktere jsem dala, jedna patri krasnemu designu tresnovych kvetu po stranach knihy.