Africká abeceda

Napsat knihu tak, aby potěšila stejnou měrou děti i dospělé, je umění – a autorům Africké abecedy se to povedlo. 64 hesel představuje africké reálie od mysu Dobré naděje po řeku Čobe, od anhingy po tarbíka, od aloe po welwitschii. Nejzajímavější jsou Chaloupkovy vlastní zkušenosti se zvěří a jeho zážitky z národních parků, cest a kempů. Ještě působivější než text mi ale přišly překrásné snímky Taťány Typltové, které by vévodily každé výstavě „wildlife photography“. Při pohledu na její záběry mysu Dobré naděje žasnu, že je možné takhle fotit. A zajímalo by mě, kolik času v Africe strávila, než se jí podařilo zachytit tak vzácné živočichy jako třeba karakala. Chaloupek si často stěžuje na masový a komerční turismus, a když píše o slonech, lituje zvířata v pražské zoo spoutaná řetězy. S tím nelze nesouhlasit. Jenže vzápětí dostaneme historku, jak autor využil nabídky specializované farmy, aby se povozil na slonovi. Afričtí chobotnatci určení k turistickým projížďkám jsou jako mláďata odebíráni matkám, drženi v izolaci od stáda a krutě drezírováni. Stěžovat si na bezohledné turisty je namístě, ale ještě víc namístě je dávat pozor, abychom k nim sami nepatřili.

Nádherná kniha, plno úžasných fotografií a informací.