Grobián se v restauraci objevil opilý a rozvášněný a pokračoval tím, že vyhodil Luigiho, Roberta a všechny zaměstnance kuchyně mimo mě. „Ty můžeš zůstat, Adriane,“ řekl. „Jseš zrovna takovej zasranej packal jako já.“ Po dvou desítkách let (fakt, nekecám) jsem se vrátila k inteligentnímu outsideru Adrianovi. Tak ho v paměti mám, ale teď dumám: mám vzpomínky těmi léty zkreslené, nebo už v předchozích dílech byl tak trapný, nedůvtipný, neempatický, hyperkritický, netaktní a vtipný spíš jen mimoděk? Jestli ano, tehdy jsem to brala, protože (jéžkovy voči, která matka by si to nepamatovala?!) to k puberťákovi patří. U čtyřiadvacetiletého muže jsem se musela chvíli na jeho příšernou povahu snažit přistoupit; podařilo se. Půl hvězdičky navrch za Adrianův román (děsivý), ve kterém hlavní hrdina píše román (vtipný)! Dobrý konec, ale - protože mě tenhle díl od dalších neodradil - je mi jasné, že ten „zasranej packal“ zůstane označení věrný.

Jak napsal "Patapuf" u dalšího dílu " je to mimoň, ale mám ho rád", takže asi tak. Citace:" Snesu hlídání tří dětí, čtyři dny v týdnu? ... Když mě Christian. viděl jak knížku (Bílý hotel) vyndávám z tašky, povytáhl obočí a řekl :" Nenechávejte to tady ležet. Alpha přečte, na co přijde." "V četbě byste měl své děti podporovat," řekl jsem. "Bílý hotel je trochu silný kafe pro dítě, které ještě věří, že na konci zahrady bydlí dobré víly," odpálil Christian. Musím říct, že mě to překvapilo. Včera jsem se byl na konci podívat. Je tam spousta rezavějících hraček a zapáchající kompost. Určitě to nevypadá na Říši víl. Nechal jsem "Hle" (svůj rozepsaný román) ležet přes noc v kuchyni na stole. ...když ráno Alpha řekla:" Na straně čtyři máš chybu ve slově 'vzpomněl' . Píše se to m-n-ě." Jestli něco nesnáším, tak je to předčasně vyspělé dítě. Je to hrozně nepřirozené. Byl jsem v pokušení říct Alphě, že by se každá víla, která se rozhodne žít v tom pekelném svinčíku na konci zahrady, měla nechat očkovat proti tetanu, ale neudělal jsem to. " Potěšení.