Aby bylo jasno

Četl jsem několik recenzí na knihu, mimo jiné tu z pera J. X. Doležala, která vyšla před několika měsíci v deníku Forum24. Vzhledem k extrémnímu politickému aktivismu zmíněného média a komicky svéráznému chování jeho vedení i zaměstnanců, počínaje šéfredaktorem, který se může mimo jiné "pyšnit" řízením pod vlivem alkoholu, konfliktem s policií, předstíráním amnézie, napadáním svědeckých výpovědí atd., až po autora samotné recenze Doležala, někdejšího šiřitele toxikománie, který demonstrativně odešel z Reflexu na protest proti údajnému zesměšňování Grety Thunberg, bylo víceméně předem jasné, jak bude recenze publikovaná v tomto velmi nedůvěryhodném médiu vypadat. Jediné, s čím v oné recenzi mohu souhlasit, je jistá chaotičnost, v jaké byla kniha napsána. Jedná se o sborník textů, které už byly mnohdy publikovány v různých médiích a pro mě nebyly tak úplně nové. Každý text je ostatně opatřen datem, kdy byl prvně publikován. Kniha je rozdělena do čtyřech částí. První část, sestávající především z textů Hany Lipovské se věnuje ekonomickým aspektům koronakrize, druhá obsahuje komentáře popisující nejrůznější společensko-politické fenomény, od odstranění sochy maršála Koněva až po polské prezidentské volby. Třetí část je vlastně vzpomínkou Jany Bobošíkové na dvacet let starou krizi v České televizi a skládá se z textů z její předchozí knihy Nebudu mlčet, kterou jsem nečetl, takže pro mě byla tato část asi nejzajímavější s přihlédnutím ke stavu, v jakém se Česká televize nachází nyní. Jak nedávno podotkl režisér Jiří Strach, který se před dvaceti lety účastnil demonstrací proti tehdejšímu vedení, nešlo o žádný konflikt dobra proti zlu, ale o mocenský boj. Čtvrtá část je anketou hledající odpovědi na tři otázky týkající se poskytnutí nedostatkové zdravotní péče, oslav 75. výročí druhé světové války a zkoumání ekonomických východisek ze současné pandemické krize, na kterou odpovídá řada osobností z různých oborů. Nejedná se tedy v podstatě o autorský text. Za normálních okolností bych asi hodnotil třemi hvězdami, ale kvůli neustálým osobním útokům, kterým jsou autorky podrobovány, což v případě Jany Bobošíkové možná lze pochopit, jelikož pro mnoho lidí je bývalá televizní krize stále neukončenou záležitostí, ale tlak, kterému je vystavena Hana Lipovská, je z mnoha důvodů ukázkou nechutného hyenismu. I s přihlédnutím k těmto okolnostem nakonec hodnotím čtyřmi hvězdami.

Směsice nesourodých textů, plná argumentačních faulů a manipulací. Už nejsem na škole, abych kontroloval a křížově ověřoval každý názor, prezentovaný jako fakt. Dámy, když rozebíraly a kritizovaly přísná, až drakonická opatření neznaly ani jedna pozadí, o modelování epidemie nemluvě. Srovnání se SARS, MERS a Španělské chřipky s dopady na ekonomiku vs Covid a pár tisíc mrtvých (ve světě)-tady kniha ve srovnání s venkovní realitou působí jako scifi. Ne nadarmo se říká, že ekonom je člověk, jež Vám zítra vysvětlí, proč jeho včerejší předpověď nevyšla. O zákulisí mediálních her radši nemluvit. Bobo své ponížení v ČT ani po 20 letech nerozdýchala a z textu trčí na všechny strany mindrák. Ne všechny texty jsou slabé, s některými vývody by občas šlo souhlasit, ale ten extrémně pravicový konzervatismus...