A svět se rozletí

Tahle kniha nás zaujala hned, jak jsme ji zahlédly. Obálka je prostě nádherná, i když taková nenápadná. Také pod působivým názvem si člověk může představit všechno možné. A po přečtení anotace bylo jasné, že si knihu nutně potřebujeme přečíst. I vevnitř je kniha kouzelná, plná vtipných a půvabných ilustrací a čte se (pro nás) velmi nezvyklým a zajímavým způsobem. Každá dvoustrana je jako chatovací okno, stránka s messengerem nebo SMS zprávami a čte se celá dvoustrana najednou. Na jedné straně je jeden účastník hovoru a na druhé straně jsou zprávy od toho druhého. Jde o dva budoucí deváťáky, kteří si dopisují a posílají "hlasovky". S takovým zvláštním formátem jsme se asi ještě nikde nesetkaly. Občas je v knihách vložen do příběhu kousek chatu či zprávy nebo dokonce email, ale že by byla celá kniha formou zpráv, to ne. Vy jste se někdy s takovouto formou setkali? Každopádně si myslíme, že i díky tomu by tento titul z nakladatelství Portál mohl zaujmout děti a mládež v rozmezí 10 - 17 let. A díky velkému množství ilustrací by mohla kniha zaujmout i ty, kteří jsou spíše nečtenáři. I my si čtení velmi užily, já si teda i trošku poplakala. Děj knihy se odehrává během letních prázdnin. Ava má domácí vězení a nudí se. Všichni její kamarádi si užívají léta na koupališti. Když při úklidu svého pokoje najde lísteček s telefonním číslem od Juriho, spolužáka ze školy, napíše mu zprávu. A Juri odpoví. On sice domácí vězení nemá, ale přesto zůstává také ve svém pokoji, jen z jiného důvodu - má úzkosti a svět venku ho tak trochu děsí. Společně vzpomínají na maškarní na prvním stupni. Ava šla tehdy za ptáčka a Juri za astronauta. (A v tomto duchu se pak nesou zmiňované ilustrace.) Čím častěji si píší, tím složitější a vážnějsí témata probírají a pomalu se jeden druhému více otevírají. Ava je spíše extrovert, ráda si vymýšlí, jedná velmi impulzivně, dřív než domyslí důsledky, vrhá se do každého dobrodružství po hlavě. Je rozlítaná mezi rozvedenými rodiči a jejich novými rodinami. Má dva pokoje a vlastně jakoby i dva odlišné životy. Juri je naopak introvert, úzkostný, se sociální fóbií, vše si potřebuje několikrát promyslet, než se k něčemu odhodlá. Svůj pokoj považuje za jediný bezpečný prostor, ve kterém rád tráví čas např. skládáním origami z barevného papíru. Autorka skvěle vystihla dnešní dobu a problémy dětí a mládeže. Hodně myšlenek z knihy jsem si vypsala, protože mě velice zaujaly. Lexa se nejvíce soustředila na ilustrace, ale určitě jí tento příběh podstrčím znovu tak za rok, dva. Čtení jsme si opravdu užily a doporučujeme asi úplně všem - nejen dětem (hlavně 10+), ale i rodičům a učitelům ve školách. Za knihu v rámci spolupráce děkujeme @nakladatelstviportal. UKÁZKA: Jedno přání by mi nestačilo, to je jistý! Už před prázdninama jsem měla tři přání. I když vlastně spíš předsevzetí. Protože přání, to zní, jako že s tím člověk sám nemůže nic dělat, ne? U předsevzetí je to úplně jiný. - O tom jsem nikdy nepřemejšlel - Myslel jsem - že předsevzetí existujou jen na Novej rok - a po třech dnech se na ně zapomene Předsevzetí jsou skvělá věc. Říkám ti, že se totálně podceňujou. Přece, když si něco přeješ, tak musíš doufat, že se něco stane. Ale předsevzetí znamená, že můžeš něco dělat. A dělat věci je tisíckrát lepší než sedět a čekat, jestli ti někdo něco zabalí do dárkovýho papíru. U předsevzetí záleží jen na tobě, co z toho bude.