A Parade of Horribles

V něčem se Carlova série otáčí směrem k lepšímu a v jiných věcech zase naopak. Rozhodně se mi líbí menší zaměření na celkové dění mimo dungeon, to bylo rozhodně osvěžující a připomnělo mi to první díly série. Po většinu knihy o trošku lehčí tón, než v několika předchozích dílech je super. Stejně tak pořád mám rád Carla i Donut, a to i přesto, že začínají dost stagnovat. Co se mi tady nelíbilo je dost chaosu. Je tu strašně hodně vedlejších postav, strašně hodně vedlejších dějových linek a questů, že jsem se regulérně ztrácel. Chybí tomu trošku jednoznačnejší zaměření a cíl. Něco málo se uzavře, ale mám dojem, že se příběh strašně větví a celkově je takový rozblemcnutý. Těšil jsem se na závody, které obálka a anotace slibují, ale ty se nakonec také ukázaly jako poměrně ploché. Míst, kde jsem se opravdu srdečně smál také postupem série výrazně ubývá. Poslední negativum směřuje pouze na audioknihu, kde už počet různých efektů překračuje normu a často je spíše na škodu. Teď už sérii nevzdávám a vydržím až do konce. Možná byl tento osmý díl pomyslné otočení kormidlem, které bylo dost kostrbaté, ale nový kurz by se mi mohl líbit. Každopádně A Parade of Horribles řadím spíš ke slabším Carlovým dobrodružstvím a pořád platí, že nejvíc se mi líbilo prvních několik dílů série.

Jako audiokniha naprosto geniální. Nikdy dřív se mi nestalo, že bych si nějakou kapitolu prostě musela pouštět xkrát dokola a brečela u toho smíchy. Samotný děj je pořád jedna velká jízda a člověk se prostě veze a užívá si neuvěřitelný hlasový talent Jeffa Hayse. Vzhledem k tomu, že čekání na další díl bude dlouhé (i kdyby mělo být krátké), nejspíš si to poslechnu zase hezky od začátku.