Jak potopit Austrálii

Prvotina Petra Šabacha, ve kterých ze uvedených povídkách vrátíte o několik let zpátky, do doby, kdy začínal rokenrol, vládl ze komunismus, po ulicích chodili esenbáci a všichni kluci chodili v teplákách, na ulicích se hráli skořápky či řetízek a v hospodách se čepovaly čtyři druhy piva. Povídky z kterých číší nostalgie z dob dávno minulých, radost z běžných dní i starosti ze zpackaného života, první cigarety, průšvihy ve škole, ale i první lásky. To vše se snoubí v této knize. Petr Šabach měl vypravěčský dar a osobně mě mrzí, že žádná jeho nová kniha už nikdy nevyjde

Povídky nostalgicky popisující dobu, kdy většina dospívajících se místo v kavárnách scházela venku na plácku, v rourách, v ulicích. Životní zkušenosti nezískávali na internetu, ale v partách a od světaznalejších kámošů. Legendární vypravěč Péťa nám tu názorně popisuje paradoxní mix naivity, vyplývající z normalizační nevědomosti, kombinované s pragmatismem života mezi lidmi v ulicích a v hospodách. Témata i délka povídek je předurčuje k využití ve filmu, v naší porevoluční kinematografii se určitě neztratily (tady jsem identifikoval Šakalí léta a U mě dobrý). 80 % (193 hodnotících s průměrem 80 %).