8 kroků k překonání sociální úzkosti

Kniha, kterou má čtenář před sebou, by mohla mít ještě nultou kapitolu, která by pojednávala o tom, jak se člověk rozhodne přijmout větší, či menší problémy se sociální úzkosti a začne je řešit. Už předmluvy a úvody jsou zajímavým vstupem do díla, které se snaží na dvě stě stranách pomoci lidem se s úzkostí vyrovnávat. Pro čtenáře, který chce řešit problém komplexně, rozhodně doporučuji začíst knihu číst od začátku a vzít si kapitolu po kapitole. Sám jsem ji pročítal podobně, některé však pro mne nebyly nové a byly pouze připomenutí, ovšem zarámované do jasného rámce. V první části autor popisuje samotný problém a věnuje se důležité věci, kterou čtenáři rádi čtou, tj. tomu, kdo trpěl, nebo trpí sociální úzkosti a je slavná osobnost. Dobře vysvětluje, že trocha úzkosti je vždy potřeba (jako přirozeného stresu), ale dokáže popsat, když se stane problémem a je třeba ji začít řešit. Hned přechází do druhé části zaměřené n asociální situace a na jejím konci již vkládá potřebnou praktickou část s testem vlastní úzkosti. Tyto dvě části jsou logickým úvodem a skrz ně se čtenář dostane do praktických kapitol. Třetí kapitola se věnuje návodům, jak se sociální úzkosti nevyhýbat a přijmout ji, autor používá fotografický pojem „expozice“. Navazuje části, která již pomáhá cvičit a učit se změny, tentokrát v myšlení, uvažování a chybám v nich. Kapitola je velmi praktická a dá se použít samostatně při zvažování možných změn ve vlastním prožívání i když není problémem čtenáře závažná sociální úzkost. Další, pátou kapitolou autor čtenáře uvádí do potřebné činnosti, což je konfrontace s nezdary, strachem, neúspěchem. Navazuje pak důležitá část o přijetí sebe, či jiných o citech. Tyto dvě části jsou protkány praktickými sebezkušenostními cvičeními, moc pěkné je cvičení na přijetí citů a vnímání jiných, což potřebuje občas každý. Sedmá část, která obsahuje také dost cvičení, praxe se věnuje tělesným projevům úzkosti, napětí, dýchání a dá se použít taktéž samostatně pro různé lidské činnosti, kdy se něčeho obáváme a vnímáme, že se strach projevuje i v tělesných projevech. Poslední kapitolu, nejkratší pak autor věnuje oblasti zlepšování sociálních dovedností. Závěr knihy mimo doslovu a velkého množství literatury se věnuje i možné pomoci ze strany farmacie – medikace. Osobně bych doporučil případně konzultaci s lékařem, než se člověk k tomuto kroku rozhodne. Kniha je čtivá, má dvě vrstvy, první jako postupný návod boje a srovnání se se sociální úzkosti a druhá, kdy si čtenář může vybrat některé části, nebo se k nim vracet. Knihu rozhodně doporučuji jako zdařilou a vhodnou ke čtení a pomoci.

Kniha je ale překvapivě čtivá a hodně konkrétní. Neřeší jen „mysli pozitivně“, ale jde přímo k věci – proč se úzkost drží, čím si ji sama udržuji a proč vyhýbání se situacím vlastně vůbec nepomáhá. Ne všechno mi sedlo. Hodně prostoru je věnováno veřejnému vystupování a to není úplně můj problém. Některá cvičení jsem rovnou přeskočila, protože jsem věděla, že na ně teď nemám. Na druhou stranu práce s negativním vnitřním hlasem a jednoduché otázky, které mě nutí přemýšlet jinak, mi fakt pomohly. I jen to, že jsem si začala víc všímat, jak sama se sebou mluvím. Neřekla bych, že mě kniha „vyléčila“. Spíš mi ukázala směr a dodala pocit, že nejsem rozbitá a že se s tím dá něco dělat. Pro někoho to možná bude málo, pro mě to byl dobrý první krok. A hlavně – čte se rychle a nezahltí, což u podobných knih hodně oceňuju. Děkuji nakladatelství Portál za možnost seznámit se s touto knihou a poskytnutí výtisku k recenzi.