Spaste ryby

Tuto knihu jsem si přečetla, protože mne zaujalo jak téma, tak to, že jí četla má kamarádka, která se sama pohybuje na \"poli ryb\" (jak z vědeckého hlediska, tak z enthuziasmu). Pokud se tuto knihu chystáte číst, tak si určitě vyhněte recenzi, která tu je od Lucie Sedláčkové, protože vám z knihy kromě závěru prozradí naprosto vše; doporučila bych recenzi přečíst až po přečtení. Jazyk spisovatelky neovládám, ale i paní Sedláčková v recenzi poukazuje na nepřesný překlad. Těžko říct, zda je to překladem, ale samotné mi přišlo, že některé věty nedávaly smysl nebo si přímo protiřečily. Kniha se mi četla špatně, přišlo mi, že děj knihy skáče ze situace do situace a to třeba i v rámci stejného odstavce. V jedné větě je protagonistka v baru, vzápětí jste s ní na pokoji a třesete hlavou ve stylu \"wtf?!\". Autorka používá velmi málo přímé řeči, což knihu dost ochuzuje a to úplně zbytečně. Po stylistické stránce mi tedy kniha nevyhovovala, žádný květnatý sloh tu není, chybí tu i podrobnější popisy či pocity z cizích měst a jejich obyvatel. V příběhu mi chybělo napětí, nedokázal mne zaujmout ani obsahem ani emotivně. Neumělé pokusy o erotiku mne znechutily či nechaly zcela chladnou.Jako čtenář jsem se po přečtení knihy cítila prázdně a zklamaně, protože mi kniha v podstatě nic nedala. Navzdory tématu mi v knize chyběly jakékoli hlubší myšlenky. Paradoxně nejzajímavější, i když pro knihu zcela zbytečné, byly statě z knihy vedlejší postavy. Moc jsem se na knihu těšila, říkala jsem si, že námětem - ženou bojující za práva zvířat - bude oživením oproti typickým románům pro ženy, doufala jsem, že se třeba s protagonistkou ztotožním či možná najdu kousek sebe - nestalo se. *POZOR SPOILER! * Nenašla jsem nic s čím bych se mohla s hlavní \"hrdinkou\" ztotožnit. Patologicky a zcela zbytečně lže lidem, kteří se jí snaží pomoci a navíc lže i sama sobě. Ztrácí tím postupně své blízké a nakonec tak musí zoufale hledat pomoc u cizích, protože sama se o sebe postarat nedokáže. Její urputné soustředění na ochranu ryb je ve skutečnosti únikem od sebe samé. V důsledku nedokázala zachránit ryby ani sebe. Jako by si autorka téma ryb vybrala jen proto, aby ozvláštnila neustále se opakující téma bolesti z rozchodu - což by bylo naprosto v pořádku, kdyby se kniha klamavě netvářila jako ekologická. * KONEC SPOILERU * Konec knihy je sice otevřený, ale vzhledem k tomu, jak se protagonistka chovala napříč celým příběhem, nemůže čtenář v happyend ani doufat, ti otrlejší jí ho ani nebudou přát. Dávám jednu hvězdu za zajímavý námět a za trefný přebal knihy - celek se ale vůbec nepovedl. Nebo mi možná jen není blízký vlámský styl psaní - kdo ví, posuďte sami.