Zmizelá

Dlouho se mi nestalo, abych si po dočtení šla prostě jen lehnout a přemýšlela nad tím, co jsem právě nečetla. Beru to jako potvrzení faktu, že Dominik umí psát a zabrnkat na tu správnou notu. Na rodinu Krausových se sneslo neštěstí. Danova starší sestra Eliška jednoho dne nepřijde domů a od tý doby jejich dům připomíná beznadějnou schránku, ve který všechno odumřelo. Opravdu mi nebylo hezky z toho, jak LUXUSNĚ a REALISTICKY byla popsaná frustrace ohledně zmizení, svázaných rukou a toho, jak se rodina může snadno změnit v... nic. Lepší slovo pro to nemám. Dana mi v tomhle ohledu bylo líto. Ze dne na den neprožil jenom ztrátu sestry, ale i mamky a táty. Oba bojovali s výčitkami, co udělali špatně, zatímco na syna tak nějak zapomněli. A pak není divu, že se Dan občas naštval nebo vymyslel něco šílenýho. Třeba vyřešit případ zmizení na vlastní pěst. Držel se rukopisu, který po sobě jeho sestra zanechala. Pobavilo mě, že byl psaný do Hvězdy inkoustu, to jsem se od srdce zasmála :D A celkově tam bylo i dost příjemných okamžiků nebo vztahů, který jsem si užila. Třeba Danovo přátelství s Adamem – kamarád do deště, fakt! Nebo romantická linka, která moji dušičku potěšila a často mě nutila k přiblblýmu culení. Zmizelá má všechno, co od YA thrilleru očekávám. Napětí, ale i určitou hravost. Temnotu, ale i světlo. Zoufalství, ale i naději. Teda občas. A tak ji můžu s čistým svědomím doporučit!

Napínavé čtení, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Svižný děj, bravurně vylíčena beznaděj a pochmurná nálada. Třešničkou byly místní reálie, i když sem tam poupravené, ale na konci knihy to bylo objasněno. Moc doporučuji všem, kdo mají rádi thrillery a také odchovancům GymStru. Cítila jsem, jako bych se tam znovu vrátila a za to moc autorovi děkuji:)