Lekce svádění

První díl trávila Daphne ve své přírodní podobě jako kuna. O to více mě zajímalo její špičkování s Montym. Na to, že 300 let prožila ve zvířecí podobě, adaptovala se ve své polidštěné verzi poměrně úspěšně. Její vnímání vhodného (kuna nenosí oblečení, je lovec, dělá, co jí velí instinkt) bývá společensky problematické a její přirozeně samotářskou osobnost tyto lidské věci znervózňují a dostávají do trapných situací. Jediný, komu to zdá se nevadí, je Monty. Protože ten sám o sobě vyhledává a dělá pobuřující věci záměrně. Daphne touží být ilustrátorkou. Nedostatek zkušeností se však projeví při práci na obálkách knih. Potřebuje mužský model. Vypadá to, že i Monty potřebuje pomoc. Aby vydali jeho knihu plnou dohazovačských rád, potřebuje dokázat, že opravdu fungují. Ideálně se jeví požádat Daphne, které by se manžel/model hodil. Četlo se to docela příjemně. Neobvyklé situace kuny v lidském těle byly roztomilé. I zápletka byla fajn. Zajímalo mě Montyho tajemství a důvody jeho chování. Bohužel se mi to chvílemi už trochu táhlo, určitě by tomu o pár (desítek) stránek míň jen prospělo, tempo vyprávění by mohlo být svižnější.