Asistent

Krásná poetická obálka, připomínající Ladovy obrázky. Schválně jsem si nečetla anotace a nechala se překvapit, s čím Petr Jarchovský přijde. Dalo se tušit, že moc pohádkové to nebude. Začátek knihy naprosto věrně vystihuje svou dobu a prostředí. Hlavní postavy jsou studenti filmu a jejich ideály. Čím dál postupuje děj, autor přitvrzuje. Záhy už je téma jasné. To, co se děje, je opravdu hodně odporné a bohužel pravdivé. Není třeba vymýšlet drama, suchá fakta stačí. Příběh samozřejmě znám. Co je ale po přečtení hlavní, je sebereflexe. Kde jsou hranice toho, co je člověk sám schopen udělat či neudělat? Je to opravdu trýznivý pocit. Svoboda rozhodování je záchrana vlastní duše.

Kratičké nahlédnutí do zákulisí filmového průmyslu přelomu 40. a 50. let minulého století. Autor v úvodním věnování píše: “ Tento příběh je uměleckou fikcí, je však inspirován reálnými historickými postavami a událostmi. “ V ději se střídají reálná jména s těmi fiktivními, ale jsem přesvědčena, že i za ty fiktivní si většina z nás dokáže dosadit ta reálná. Jak již jsem u Jarchovského zvyklá, je to krátké, napsané celkem jednoduchým stylem, ale do těch zapomenutých knih to nespadne.