Manžel a žízeň jsou věčné

Další z knih ze života od této mé oblíbené autorky-tento příběh je věrohodný-i takový chlapi se najdou,kteří využívají své partnerky a neskutečná maminka,která se svého milovaného synačka zastavá-to byla síla. Tentokrát nám autorka předvedla příběh opravdu čtivý ze života-až na to jméno hlavní hrdinky FLAVIE my moc nesedl-ale jinak se mi kniha četla dobře i když dějově dostat takového zeťáčka nevím co bych dělala.

Dostala se mi díky nakladatelství MOBA do ruky poslední knížka od Aleny Jakoubkové, která píše společenské romány pro ženy pojednávající o jejich každodenním životě. Devatenáctiletá Flavie a stejně starý Hanuš spolu chodí již čtyři roky a po maturitě si řeknou, že již nemá cenu čekat a rozhodnou se svůj vztah zpečetit svatbou. Hanuš má k dispozici domek po svém dědečkovi, čímž mají postaráno o společné bydlení. Rodiče Flavie se sňatkem nesouhlasí. Otec Flavie je zásadně proti výběru partnera své dcery a Hanuše nemůže ani vystát. Flavie tuší, že za tím bude něco víc, něco z minulosti, ale nikdo jí k tomu nechce nic říct. Všichni k tomuto tématu mlčí. A tak se stane, že se Flavie svých rodičů na svatbě nedočká. Po svatbě začne oběma mladým lidem zcela nová životní etapa. Oba studují vysokou školu a současně pracují, aby měli z čeho hradit výdaje spojené se společnou domácností. Pro oba je to úplně nová zkušenost. Flavie je zaměstnaná na plný úvazek v advokátní kanceláři a Hanuš alespoň na částečný úvazek na sádkách. Rodinná idylka se ale postupně začíná vytrácet a ve vztahu se objevují trhliny, které se jen těžko zacelují. Hlavní hrdinka Flavie mi byla sympatická i přes počáteční naivitu, kdy se rozhodla kývnout na svatbu v tak brzkém věku, a za ne zcela ideálních podmínek. V pozdějším období se projevila jako silná, zodpovědná osobnost. Toho si na ni cením. U Hanuše pozorujeme velkou proměnu od zpočátku sympatického mladíka až ke zcela nemožnému, neschopnému a sebestřednému muži, postrachu každé partnerky. Příběh je vyprávěn svižným tempem, děj rychle ubíhá a čtenář sotva stačí otáčet stránky, jak ho to nutí číst dál a dál. Negativně na mě působilo uvádění přímé řeči. Stále byla označována opakujícími se slovy „Hana řekla", „ já reagovala", „ lékař mi sdělil". Působilo to na mě zpočátku rušivě a musela jsem si na tento způsob nějakou dobu zvykat. Jinak ale samotné dialogy byly čtivé. Jedná se o příjemný čtivý román ze současnosti popisující život mladých lidí, dramata ve vztahu, partnerskou krizi a nechybí ani kapka rodinného tajemství.