Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu
89%
(129 Hodnocení)
Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz
Populární hodnocení
11.8.2026
16
V malé vesničce Tai di Cadore v italských Dolomitech se odehrává děj tohoto příběhu ....
Je to životní příběh o úctě k majestátným štítům hor .... i o lásce, která nebledne ....
.... kybychom byli hory, dokázali bychom žít společně a v míru ....jako to děláte vy :
..... jeden vrcholek vedle druhého ....
.... Jenže my jsme lidé a často si volíme válku.
Vyprávění jednoho starého Koňaka, jehož tvář...
V malé vesničce Tai di Cadore v italských Dolomitech se odehrává děj tohoto příběhu ....
Je to životní příběh o úctě k majestátným štítům hor .... i o lásce, která...
V malé vesničce Tai di Cadore v italských Dolomitech se odehrává děj tohoto příběhu ....
Je to životní příběh o úctě k majestátným štítům hor .... i o lásce, která nebledne ....
.... kybychom byli hory, dokázali bychom žít společně a v míru ....jako to děláte vy :
..... jeden vrcholek vedle druhého ....
.... Jenže my jsme lidé a často si volíme válku.
Vyprávění jednoho starého Koňaka, jehož tvář je zvrásněná jako dolomitské útesy s očima modrýma jako horské nebe se krásně četlo .... ve formě dopisů jednotlivým horám v oblasti jsme se seznámili s osudy Onesta, Santa a Celeste .... a také s čistou přírodou Dolomit ....
Hory vám připomínají, že existují věci, které nepomíjejí ....
A láska nemá majitele. Není možné ji vlastnit. Lze ji pouze dávat.
Je to kniha plná moudrých sdělení .... a mně se líbilo :
Všichni by měli mít dvě jména - aby člověk mohl být někým jiným, když sám sebe unaví ....
Ráda jsem naslouchala tomuto autorovi - je to jeho osobní vzpomínka na dětství strávené v této oblasti - a jeho láska k tomuto místu je patrná v každé kapitole.
Číst více
Číst více
3.11.2026
5
"Cítil jsem se jako sirotek a sám – a samota je příšerná, když člověk nemá na vybranou."
Další příběh z Itálie v podobném časovém období jako Listonoška. Ani Onesto nijak neakcentuje válečná léta, ale to málo, co se v knize objeví, vám vyrazí dech. Jsem ráda, že jsem tuto knihu četla hned po Listonošce – aniž jsem tušila, že minimálně místo a doba se podobají.
Připadá mi, že Listonoška je zajímavý a...
"Cítil jsem se jako sirotek a sám – a samota je příšerná, když člověk nemá na vybranou."
Další příběh z Itálie v podobném časovém období jako Listonoška. Ani Onesto...
"Cítil jsem se jako sirotek a sám – a samota je příšerná, když člověk nemá na vybranou."
Další příběh z Itálie v podobném časovém období jako Listonoška. Ani Onesto nijak neakcentuje válečná léta, ale to málo, co se v knize objeví, vám vyrazí dech. Jsem ráda, že jsem tuto knihu četla hned po Listonošce – aniž jsem tušila, že minimálně místo a doba se podobají.
Připadá mi, že Listonoška je zajímavý a zručně napsaný příběh, povedená prvotina. Onesto, poslední román Francesca Vidotta (předešlé knihy bohužel nevyšly v češtině), je výjimečný literární počin, jakési literární přívlastkové víno. Jak příběh, tak použité výrazové prostředky – včetně překladu, který se mi moc zamlouval – přesahují běžný způsob vyprávění a já jsem nadšená. Opět moc děkuju databázi, resp. jejím uživatelům, kteří mě k ní přivedli.
P.S. Moc děkuju za komentáře pankaplan a uhlicek, ty mě oslovily.
„Jen pomyslete, jaké jsme měli štěstí,“ říkávala paní učitelka. Popravdě řečeno, my bychom před tím velkým štěstím upřednostnili třeba velký chlév a dvě pěkně vypasené krávy na mléko, ale jelikož nebylo zbytí, vystačili jsme si i s básníkem.“
Číst více
Číst více