Dekonstrukce lásky

Bohužel velké zklamání... pseudointelektuální, plné klišé. Styl psaní, který chce působit jako hluboký, ale vyznívá zcela banálně. Těšila jsem se, ale je to slabé, je mi líto.

Tato růžová kniha v sobě skrývá spoustu zamyšlení a myšlenek. Dílo je rozděleno do více částí, kdy první se týká hlavně Terezy. Tato žena je spisovatelka a není ve svém životě se vším spokojena. Právě přemýšlí nad svým bývalým partnerem, se kterým se má po nějaké době znovu vidět. První část nám právě nabízí pohled na její život v různých časových osách. A vše vyvrcholí její schůzkou. Poté zase můžeme sledovat Tomáše a jeho cestu, než vůbec došlo k seznámení s Terezou. Navíc je naše hlavní hrdinka natolik pohlcena literárním světem, že ji provází všude. Je to dar, nebo prokletí? To můžete samy posoudit. Ve svém životě toho zažila opravdu mnoho a s každou věcí se vyrovnávala po svém. Zda jí v životě chybí muž, můžete jen hádat. Autor nám vše vypráví z pohledu vypravěče. Tento styl byl tedy zajímavý, ale musela jsem si na něj chvíli zvykat. Musím uznat, že autor psát umí a snaží se o opravdu zajímavý koncept. Takovou knihu jsem opravdu dlouho nečetla a vůbec jsem nečekala, že mě ke konci něco tak zaskočí. Byla jsem v šoku z některých událostí, ale určité náznaky byly někde v pozadí. Věřím, že si kniha další čtenáře zaslouží. Děkuji moc za poskytnutí recenzního výtisku. Tato kniha ve mně bude ještě chvíli rezonovat.