Klíč k domovu

Román, tentokrát zasazený do prostředí Irska, který zkoumá hranice lidské odolnosti v těžkých chvílích. Stejně jako jiné podobné knihy, jsou hlavní postavy vystavené mnohému strádání a zkouškám, aby musely těžce bojovat za lepší budoucnost. Ať už se to týká Erin a její ztráty, Finna a jeho těžké práce či rodinných záležitostí, nebo třeba takové Nellie žijící v 19. století v době velkého hladomoru. Všechny postavy musely projít něčím těžkým, co je navždycky poznamenalo. Ne vždy to znamenalo, že jejich budoucnost mohla nabídnout štěstí či šťastný konec, ale nevzdávaly to a bojovaly. A jen mohly doufat v odměnu. V této knize se sice jako vždy čtenář dočká romantické linky dvou hrdinů, ale ta je tak prostá a nevýrazná, že v podstatě jen hraje doprovodné housle hlavnímu tématu. A tím jsou těžkosti života, náhody, osud, ztráty, ale i trochu toho optimismu a štěstí, které jsou odměnou. Životní útrapy, které někoho oslabí, ale jiného zase posílí. Mě osobně víc táhla linka Erin, i když ta veselejší a romantičtější část byla hodně slabá. Prostě o ni nešlo. Ale byla o moderním, dnešním Irsku, kde se hlavní postava snažila zjistit něco o svých vzdálených příbuzných z minulosti. Což mi tak nějak víc sedělo a bavilo mě. Zatímco Nellie patřila do milosti, do doby velkého utrpení. Její život byl nesmírně těžký a bolavý. Ale víc než to, mi vadilo, že se v jejích pasážích tyhle informace a vlastní myšlenky strašně moc opakovaly. Zbytečně tak skoky do minulosti byly protahovány, a opakování jako z kolovrátku poměrně nudilo. Kniha tedy není žádnou letní romancí. Nečekejte krásné procházky na sluníčku ruku v ruce. Nesmělé oťukávání a seznamování. Nějaké poznávání a příslib nového vztahu tu sice je, ale není tím hlavním. Tím je minulost a přítomnost, rodinné vazby, poznávání historie, překonávání překážek a mnoho dalšího. Především emoce. A jak to dopadne? To už si musíte zjistit sami.