Ženy

Tak z této knihy mám jednu velkou depku. Ale abych byla spravedlivá, napsaná je skvěle. Těžko se píše, jak je úžasná vzhledem k tématu, ale ten příběh bych s čistým svědomím srovnala s autorčiným Slavíkem pro jeho vypovídající sílu. Příběh o ženách, o kterých se moc nevědělo a hlavně nemluvilo, které sloužily své vlasti ve vietnamské válce jako zdravotní sestry. Šly do ní s přesvědčením, že budou prospěšné své zemi. Byly, ale domů se vrátily, zlomené, nepochopené a oproti mužům, nedoceněné. Popisy válečných hrůz z Vietnamu jsem musela číst s přestávkami. I tato nesmyslná válka po sobě zanechala jen utrpení, tisíce zmařených životů a jizvy nejen na těle, ale i na psychice válečných veteránů. Kéž by tato kniha byla nejen autorčinou poctou všem hrdinům, ale i mementem...

Autorka vypráví neveselý příběh z období vietnamské války, kterou Američané nemohli vyhrát. Pro zúčastněné mladé vojáky existovala jen bolest, smrt a zkáza. Z války se vraceli zničeni tak, že jim už nebylo pomoci, nebo rovnou v černých pytlích. Hlavní hrdinkou příběhu je mladičká zdravotní sestra Frankie, která vstoupila do armády a ve Vietnamu poznala hrůzy války. A přestože byla unavená vším tím umíráním, bála se vrátit domů. Nakonec se po dvou letech domů vrátila zlomená a nešťastná. Jak to s ní nakonec dopadlo, se dozvíte, když si tuto zvláštní knihu přečtete. Není to vůbec jednoduché čtení. Překvapilo mě, jak se Američané na válku a válčící vojáky dívali. Přestože to Frankie neměla po návratu z Vietnamu lehké, k srdci mi moc nepřirostla.