Enderova hra

Bravurní... A jednoduše nemám co jiného k tomuto krásnému příběhu říct. Čtu všechny ty výstižné komentáře ke knihám zde na Databázi (a děkuji za ní jako za nekonečnou inspiraci) a nějak se mi nedostává těch správných slov. Snad jen jak zbytečně jsem se některým klasikům svého oblíbeného žánru vyhýbala. Orson pohnul mými city a dal mi vzpomenout na to, s jakou obřadností jsem dřív zavírala dočtené knihy. Kvalitní knihy silného příběhu, ve kterých se jeden rád na chvíli ztratí, ponoří, nechá se dojmout, inspirovat a učarovat :-). Já se Enderem nechala, obzvlášť v novém vydání s překrásnou obálkou, ilustracemi a opravdu vynikající autorovou předmluvou, kterému s pokorou děkuji za nový svět :-)

Já jsem tu knihu milovala! Pokaždé, když jsem jen zavřela oči, ocitla jsem se někde uprostřed vesmíru, celé dny jsem přemýšlela a uvažovala nad Cardovým zcela nově vytvořeným světem a způsobem myšlení, a kdykoliv jsem měla jen chvilku času, četla jsem. Četla jsem řádky tak prosté a srozumitelné, ale zároveň tak naplněné myšlenkami a představivostí, že jsem nevěřila vlastním očím. Je tohle vůbec možné? Příběh se stal něčím, co provázelo mé všední dny, a já si zamilovala ten pocit, kdy se na chvíli odpoutáte od Země, ocitnete se ve stavu bez tíže a můžete začít hrát. A poté přišla silná rána pod pás, vytrhnutí ze snu, poslední kapitola. Nikdy jsem nebyla tak zklamaná z ukončení knihy jako v tomto případě. Kouzelná atmosféra se rázem vytratila, vše, co jsem milovala, bylo pryč. Ještě teď jsem na autora naštvaná, protože mi ukradl sen, který sám stvořil.