Přízračný fotoaparát

Dosti děsivé povídky. Jen jsem nepochopila Ptáky smrti. Celou tu myšlenku. Prospěl by jí větší prostor a vysvětlení. Také to kopání hrobů bylo tak nějak narychlo spíchnuté. Ale jinak dobré, bála jsem se a spousta věcí byla nechutně znepokojující.

Bez mučení přiznám, že Darcy je jedna z mých nejoblíbenějších autorek. Musím mít každou její knihu, aniž bych předem věděla, o čem je. Miluju její propojení nadpřirozena, hororu, romantiky... Takže jsem se na knihu moc těšila. Byla jsem trochu zaskočená, že jde o povídky. Myslela jsem si, že půjde o jeden příběh. Ale nemůžu říct, že by mi to vadilo. Autorka nám sama na začátku řekla, že jde o jednu z jejích prvotin... u některých jde cítit, že to psala taková dětská duše s velkou představivostí, fantazií, která nemá meze. Některé povídky mě bavily více, jiné méně, ale všechny mi přijdou povedené, poutavé. Nejvíce mě bavily povídky Přízračný fotoaparát, byla jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne. Běh k majáku se mi moc líbil, ale mrzelo mě, že je tak krátká a že skončila zrovna takhle, myslím si, že mohla být delší. Povídka Nezkrocené věci měl taky něco do sebe... ta myšlenka, že jste v největší nouzi a máte svého strážného anděla. Ale povídka Krabice s kazetami... to byla bomba. Jeden z nejlepších příběhů, který jsem od autorky četla. Myslím si, že tahle povídka by si zasloužila samotnou knihu, více rozsáhlejší příběh, s romantickou linkou... je to škoda. Tahle povídka mi trochu připomínala i horor Sinister.