Kde se skrývá knihovna

Na pokračování příběhu Inez a Whita jsem se nesmírně těšila. Egypt na mě sám o sobě působí velmi magický a já tak snadno podlehla iluzi o magií nabytých předmětech, kouzelné atmosféře dávných časů i touze tyto předměty objevit a hlavně vlastnit. Mé věčné, náctileté já, bylo naprosto nadšené a slepé ke všem nelogickým a nedomyšlených věcem. To druhé, současné já, mě donutilo aspoň jednu hvězdičku ubrat ;) Kniha má nádhernou obálku i ořízku a já ji doporučuji hlavně mladým čtenářkám. Těm starším bude chybět pořádný děj, historické reálie a propracovaný příběh.

Druhý díl pokračuje tam, kde první skončil. Inez je stále v Egyptě, kde hledala odpověď, kam zmizeli její rodiče. Část odpovědí našla, ale teď musí pokračovat v pátrání, aby dokončila, co začala. Jenže, aby mohla zůstat v Egyptě, musí se provdat za Whita, dřívějšího nepřítele. Ale nic není tak jednoduché, jak se může zdát. Uff, nakonec jsem knížku dočetla, ale párkrát jsem si pohrávala s myšlenou dát DNF. Nerada píšu negativní recenze, ale někdy kniha prostě nesedne, a to je teď můj případ. S čím jsem tedy měla problém? Určitě bych zkrátila délku. Příběh mi přišel zbytečně natahovaný a kromě začátku a konce se nic moc nedělo. Bohužel to nezachránily ani magické chvilky, které se mi líbily, ale bylo jich jen pár. Jako další mi tam chybělo prostředí Egypta, to tam nebylo v podstatě vůbec, a to je škoda. No, Whit tady pro mě nebyl až tak nesnesitelný jako v prvním díle, ale cestu si ke mně stejně nenašel. Neseděl mi povahou a tím, jak se choval. Takže za mě docela dost zklamání. Jediné, co můžu vyzdvihnout je krásná obálka a ořízka.