Cesty Kabanu

,,Přijmi mé poděkování, píseň lesního lidu ze zapomenutých pralesů Asagornu. Používej tento dar moudře. Odteď budeš znám jako Lesočert." Nenarodil jsem se jako čert. Oni ale dítě, které našli v tunelech Kabanu, nezavrhli. Může za to snad moje mateřské znamení, které mám s nimi společné a které určuje můj osud? Vyrůstal jsem s nimi. S čerty a trpaslíky, až do toho osudného dne. Dne, kdy mou vinou zemřel můj nejlepší přítel. Už před více než dvěma roky mě zaujal spisovatelův profil na IG a přála jsem mu, aby se kniha vydala. Takže vítej na světě, Lesočerte. Rozhodně oceňuji originalitu celého děje. Čerti a trpaslíci žijící na jednom místě a chránící Krystal času. Pecka. Líbí se mi i názvy vesnic, měst a také postavy ze slovanské mytologie. Z těchto detailů čtenář pozná, že si dal autor vážně záležet. A ta práce je vidět na každé stránce příběhu. Má totiž dokonale vymyšlenou nejen historii a náboženství, ale i jazyk. Jen mám pocit, že se všechno nevešlo do knihy, takže do světa pouze nakukujeme, což je velká škoda. Příběh má několik dějových linek, které se postupem času protínají a objasňují celou situaci. Takže i když na začátku se může zdát, že je některá linka zbytečná, vůbec tomu tak není. Vše má svůj význam. Autor se s nikým nepáře, takže si nemůžete být jistí tím, kdy se vaše oblíbená postava zhroutí k zemi s nožem v krku. Některé scény mohou být pro citlivější čtenáře dost drsné. Skvěle fungují i vsuvky mezi kapitolami. Různé písně, náboženské spisy nebo úryvky z kronik. Základ je tedy dobrý. Co jeho provedení? Tady už mám bohužel dost výhrad. 1. Erotická scéna. Proč? Tahle scéna nebyla vůbec dobře napsána a navíc byla v příběhu úplně zbytečná. Nikam děj neposouvala. 2. Trpaslíci a jejich řeč. Některým čtenářům se může zdát originální. Pro mě je to jen další dílo, ve kterém takto mluví. Bohužel už je to takové klišé, že mě to spíš štve. 3. Postavy jsme neměli možnost moc poznat. Vlastně nevíme nic o jejich minulosti. Co je formovalo? 4. Chaotický děj. Někdy jsem měla pocit, že autor něco přeskočil (Jak se opičák dostal do linky Arlana?) Věřím, že v dalších dílech bude spousta věcí dovysvětleno, protože konec je hodně otevřený.

Kniha v sobě pojí temnou atmosféru, čerty, Krystal a tajemné kouty fantasy země. Za klady rozhodně vidím: + promakanou historii + neméně promakanou geografii + grafickou stránku knihy (mapa a ilustrace) Samotná stavba děje pro mě představovala spíš slabší kousek. - první třetina knihy nás seznamuje s hrdinou, který se díky docela výraznému „plot armour“ dostává i ze sebekritičtějších situací. Magické záchrany se objevují ze vteřiny na vteřinu, nic k nim nevede. - poté, co si zvyknete na postavy, vám je autor sebere. Najednou jste na jiném místě s jinou skvadrou lidí, kteří pro vás ale vlastně nic neznamenají - samotný „boj o moc“ v paláci působil jen jako kulisa a ta erotická scéna... Eh. Objevuje se tu jen jedna, ale rozhodně stačila. Objeví se tu „péro", „studené koule“ a do toho „víčka třepotající se jako motýlí křídla“. Celé to působilo bizarně, spíše se chce člověku chechtat než aby zažíval jiné pocity. Erotika navíc dej nijak neposunula, hrdina danou postavu už neřeší a... Prostě podivnost. - postavy jako takové nezažívají výraznější růst a změny. Ironicky tou nejvýraznější je démonka Návěs, docela velká mrcha, která ale svým napsáním dává smysl. - poslední třetina knihy se navzdory akci vleče. Mají se zde vysvětlit záhady, ale vše se drží povrchu a epilog vlastně hrdinovi ani nepatří. V knize se objevují předěly mezi kapitolami, které nabízejí útržky z různých knih, modliteb nebo písní a veršovánek. Tento svět má tedy i svou literaturu, což je vážně super! Zároveň tu žijí trpaslíci s nářečím, což umí odlehčit jinak temnou atmosféru. Celkově byla kniha zajímavý zážitek.