Stará vražda nerezaví

Druhá detektivka, v níž vystupuje komisař Zelenka. Na rozdíl od první (Vražda kvete v každém věku), nejde o crazy komedii, ale spíše o plíživý horor. Hlavní hrdinka přijde o práci, manžela i střechu nad hlavou. Při práci v opuštěné průmyslové zóně a později v malé elektrárně v městečku nedaleko Prahy se cítí volně a celkem šťastně a vůbec netuší, že kolem ní krouží smrt. Tak se setká s komisařem Zelenkou, který je tentokrát za chrabrého hrdinu, jenž s nasazením vlastního života objasní dvě vraždy. Musím přiznat, že první kniha se mi líbila víc. V této se děj táhl a humor nic moc. .

Pro detektivku, i tu českou, je důležité napětí a měla by být zasazena do přitažlivého prostředí, ve kterém by bylo možné vytvořit dramatickou kulisu. Josefu Havlínovi v knize Stará vražda nerezaví se to příliš nepodařilo. Děj se odehrává střídavě v opuštěné administrativní budově průmyslové zóny na nepříliš frekventovaném místě, ve sběrně železného odpadu a v poslední fázi v elektrárně. Samotnému příběhu schází větší napětí. Zajímavý je způsob, kterým autor naložil s vyprávěním hlavních postav: některé kapitoly uvádí v ich-formě a některé ve třetí osobě jednotného čísla. Dělá to tak lehce, že si toho čtenář všimne třeba až po chvíli, anebo vůbec. Hlavní postavou je účetní Pavlína Doubková, která se po rozchodu s manželem vrátila k dívčímu příjmení Šťastná. Ale důvodů ke štěstí nemá mnoho: manžel ji podváděl, v práci dostala výpověď a manželův byt opustila, protože žít s jeho novou přítelkyní pod jednou střechou opravdu nechtěla. Díky své spolupracovnici a přítelkyni získala alespoň brigádu s ubytováním, ze které se po čase vyklubal podvod a majitel firmy skončil ve vazbě Snad jen seznámení se zajímavým a pohledným Sašou ji udělalo radost i přesto, že se jí Saša zdál trochu odměřený a jakoby starosvětský, neboť si k ní vůbec nic nedovoloval. Jí to ale v současné situaci vyhovovalo. Do děje zároveň vstoupila zajímavá postava pracovníka sběrných surovin, alkoholik a podivín Zahradník, se kterým se Pavlína postupně sblížila. Od něho dostala starý medailonek, který po otevření odhalil starou fotografii ženy, nápadně podobné Pavlíně. Kdo to je? A kdo je tajemná Angelika, která čas o času na nás vykoukla z příběhu? To se čtenář dozví až na konci knihy. Teprve po přečtení třetiny knihy se objevuje první vražda a s ní vstoupil do děje kriminalista Zelenka, starší unavený muž s bohatou praxí. Ani on však neviděl důvod pro zabití ženy, která se živila ne příliš bezpečným způsobem. Následovala druhá vražda, tentokrát bezproblémové ženy cizinky, která se vracela večer z práce na ubytovnu. Ani tady nebyl viditelný důvod k zabití. Co ty dvě vraždy spojuje? A proč a kým byl surově napaden sběrař Zahradník i kriminalista Zelenka? A do toho všeho zmatku ještě přišla povodeň... Kdo má rád hodně podrobných popisů a vtipných glos, přijde si na své. Potíž je menší napínavost děje a málo postav. To brání překvapivému rozuzlení či šokujícímu obratu, tedy momentu, který podobným knihám sluší. Finále je proto jen potvrzením toho, k čemu vše směřovalo. I tak uděluji krásné čtyři hvězdičky.