Večírek lhářů

Na knížku mě nalákala anotace, ale ve finále jsem trochu zklamaná. Za mě se dalo z příběhu vytřískat více. Už dlouho se mi nestalo, že bych se u rozečtené knížky do čtení musela nutit. Na druhou stranu závěr byl dobře dotažený, všechno bylo dovysvětleno a uzavřeno. 3*

Tentokrát jsem od příběhu čekala něco jiného, možná víc napětí nebo silnější emocionální zapojení. Základní myšlenka přitom vůbec není špatná a je znát, že autorka měla jasný záměr, kam vyprávění směřuje. Přesto se mi nedařilo se do děje skutečně ponořit a většinu času jsem četla spíš z povinnosti než ze zvědavosti, co bude dál. Tempo na mě působilo nevyrovnaně a postavy si ke mně nenašly cestu tak, abych jim fandila nebo se o ně dokázala víc zajímat. Některé pasáže se táhly, jiné by si naopak zasloužily větší prostor, což ve výsledku oslabilo celkový dojem. I přes snahu o psychologickou hloubku ve mně příběh nevzbudil silnější emoce. Je ale fér říct, že závěr je povedený – dává smysl, je překvapivý a uzavírá děj způsobem, který zpětně ukazuje, že to celé mělo promyšlenou strukturu. Bohužel ani dobře zvládnutý konec už nedokázal změnit fakt, že mě kniha jako celek spíš minula. Myšlenka tam je, potenciál také, ale čtenářský zážitek u mě zůstal spíše vlažný.