Samice druhu

Zvláštní kniha, chvílemi young adult romance, chvílemi celkem k vážnému zamyšlení... "„Kdo je tvůj nadřízený?“ zeptá se a rozhlédne se po místnosti , jako by si právě uvědomila, že je tu jediná dospělá. „Bůh,“ odpovím."

Tohle byla rozhodně poněkud zvláštní kniha. Dlouho jsem neměla tušení, co přesně se nám autorka snaží sdělit, a přiznávám, že polovina čtení byla spíš ve znamení čekání, kam to celé povede. Příběhem nás provádí tři hlavní postavy – Alex, Jack a Peekay. Alex mi byla asi nejsympatičtější. Mám ráda hrdinky, které jsou odlišné a moc se s ničím nepářou. Naopak Jack ani Peekay mě příliš nezaujali – působili na mě spíš tuctově, jako postavy, které se moc neliší od zbytku těch vedlejších. Po dočtení knihy mohu říct, že se autorka nejspíše snažila napsat příběh pro ženy a dívky, který obsahuje spoustu poselství. Autorka ukazuje celou řadu situací, s nimiž se ženy mohou setkat, a snaží se zároveň bourat stereotypy: - že ženy si za násilí „mohou samy“, pokud se oblékají vyzývavě, - že když má žena ráda sex, je to stále posuzované jinak než u mužů, a že stejná situace se často interpretuje rozdílně podle pohlaví. Takže pokud máte rádi knihy s touto myšlenkou, kde jsou srovnávána pohlaví, tak zde si v několika věcech přijdete na své. Na druhou stranu mi ale ne celý příběh dával smysl. U některých věcí jsem se divila, že je autorka napsala zrovna tak, jak je napsala a ani po dočtení knihy z nich nejsem moudrá. Osobně bych uvítala mnohem víc prostoru pro příběh Alexiny sestry, protože právě na tom stojí celá motivace hrdinky – a přitom to autorka spíš jen naznačí a uteče jinam. A konec? Z toho jsem byla poněkud rozpačitá. Tak úplně mi nezapadl do toho, co mu předcházelo. A prostě mi tam ty události nepasovaly. Celkově je Samice druhu zajímavým a hlavně čtivým příběhem, který donutí k zamyšlení. Ale na stranu druhou to byla zvláštní kniha, o které i po dočtení tak nějak nevím, co si mám myslet. Recenze je psaná v rámci spolupráce s nakladatelstvím Grada.