S láskou, Freddie

Jsem velký fanoušek Freddiho Mercuryho a Queen. Přečetla jsem spoustu knih o kapele,ale tato je úplně jiná. Samozřejmě spousta věcí se stále opakuje a kdo se zajímá o Freddiho Mercuryho tak pro něj nic nového pod sluncem. Ale nemůžu se zbavit dojmu o dceři, přijde mi to smyšlené. Ale je to jen můj dojem. Určitě si knihu přečtěte, uděláte si svůj názor. Jinak některé pasáže mě až nudily.60%

Freddie je pro mě jméno, u kterého se ani nepřemýšlí, jestli ho máš ráda. Prostě ho máš. Jeho písničky tě provází roky a jsou spojeny s nějakým kusem tvého života, něco s tebou dělají, i když zrovna nehrají. A přesně proto jsem po téhle knize sáhla – byla jsem zvědavá, jestli mi o něm řekne něco, co už dávno necítím jen z hudby. Čte se to lehce, místy i hezky. Jsou pasáže, u kterých máš pocit, že jsi Freddiemu blíž, že nahlížíš do jeho soukromí, do vztahů, do věcí, které si normálně nechával pro sebe. Jenže ten pocit se často rozplyne. Hodně věcí na mě působilo spíš jako cizí vyprávění než jako skutečný vhled. Ne že by ta kniha byla špatná. Jen mě prostě moc nechytla. Chyběla mi hloubka, emoce, víc hudby, víc toho, proč byl Freddie tím, kým byl. Zůstala ve mně spíš úcta k němu samotnému než silný dojem z knihy. Jako fanoušek si to přečteš ráda. Jako čtenář, který čeká něco výjimečného, možná zavřeš knihu s pocitem „dobrý, ale nic víc“.