Pomocnice odvedle

Obě předešlé Pomocnice byly skvělé a velmi svižné čtení, které jsem si opravdu užívala a těšila se na pokračování. I tentokrát se kniha čte neuvěřitelně rychle, je napínavá, od jisté doby se asi dá vytušit co se děje, ale i tak nám autorka nachystala plno nečekaných zvratů a také pár nelogičností například ve vyšetřování policie, (uvěřitelnost u tohoto žánru dávno neřeším :-)). A ten závěr byl pro mne trošku ošizený. Bonusem k tomuto poslednímu dílu trilogie je krátká novela v závěru knihy, takové uzavření příběhu Millie a Enzy.

"Jenom říkám, že tady měla slušné místo. A u Suzette a Jonathana taky. Proč by kradla?" "To nevím," odseknu podrážděně. "Myslíš, že mám v malíku psychologii zloděje? Třeba je to kleptomanka." Zašklebí se na mě. "To pochybuju, ani jednou se mě nepokusila v ložnici zneuctít." "Ne nymfomanka. Proboha." Zakoulím očima. "Kleptomanka. To je, když lidi trpí nutkavou potřebou krást." Som rozpoltená... Mali ste niekedy pri knihe pocit, že je v nej toho moc a zároveň málo? Že je výborná a zároveň slabá? Že má veľa strán a zároveň ju zhltnete za chvíľu? 'Pomocnice odvedle' vo mne presne tieto pocity vyvolala. V tomto prípade som asi urobila chybu, že som čítala všetky tri časti za sebou a nedala som si nejaký ten menší rozostup, lebo sa mi stalo presne to isté, čo spomína 'zuzana2599' vo svojom komentári: Prežrala som sa Millie... Ale určite Vám celú sériu doporučujem a tejto časti tiež nemám čo vytknúť :) PS: "Milá Debbie" by tu už mohla byť, že? :D Obličejem se mi však okamžitě rozlije zděšený výraz. Mého manžela doslova od hlavy až po paty pokrývá vrstva špíny. A u Lowellových máme být za... Patnáct minut. No paráda! "Millie!" Jeho obličej se rozzáří, když mě uvidí, ale pak si všimnu, že kouká na ten koláč. "Jablečný páj... Můj nejoblíbenější americký moučník!" "Upekla jsem ho sama," nadhodím zkusmo. "Fakticky? Vypadá jako ze supermarketu." Sakra. Asi se mi ho nepodařilo dostatečně zrustikalizovat. Přistoupí ke mně, aby mě políbil, ale já ucouvnu a zarazím ho zdvižením ruky. "Vypadáš jako čuně!" "Kopal jsem jámu," řekne, jako by to přece byla naprostá samozřejmost.