Věž úsvitu

4/5 Vrelo odporúčam.

Skleněný trůn... čím více dílků skládačky mi zapadá do sebe, tím více žasnu. Je pro mě absolutně nepředstavitelné, že bych tento svět po tom všem měla opustit - bohužel se tomu nedá vyhnout vzhledem k tomu, že mi zbývá přečíst už jen poslední díl. Co se ale týče Věže úsvitu, ta je v něčem stejná, a přece se liší. Já osobně mám Chaolovu postavu ráda od začátku a těšila jsem se na knihu speciálně o něm, protože mimo počátek série se stal takový upozaděný. Moc mě bavilo se dostat zase do jiných koutů tohoto světa, kterých S. J. Maas využila k tomu, aby nám ukázala, kam až sahá její fantazie a co dalšího vymyslela. Přestože se vracíme o určitý čas nazpět, dozvídáte se plno nových (a šokujících) informací, jež vám postupně doplňují mozaiku obrázku. Děj je nabitý. Líbilo se mi poměrně hluboké ponoření do osobnosti Chaola, kde jsme měli možnost poznat, co všechno ho utvářelo a mohli ho tak více pochopit. Na souvislost s Yrene jsem si hned vzpomněla. Potěšila mě i romantická linka, která se tu začala vytvářet a uvidíme, kam půjde dál. A vzhledem k tomu, že závěr už přímo navazoval na Říši bouří, jsem napjatá jako kšandy na těch tisíc stran finále. Závěrem: miluju to čím dál víc!