Červencové vraždy

Moc jsem se těšila na dobré čtení. Autor má všechny předpoklady k tomu, aby napsal kvalitní knížku. Jenže k psaní musí být i něco navíc než jen renesanční záběr ve všech oborech - a to tam podle mě chybí. Námět skvělý, příběh zasazený do složité politické situace ve Francii. Ale ten divný styl psaní mi vůbec neseděl. Čím dál víc jsem kroutila hlavou nad těžkopádností, rozvleklostí tam, kde měl být nějaký spád, napětí tu scházelo a hlavní postava byla vykreselena natolik zidealizovaně, až mi to přišlo groteskní. A ten policejní inspektor Verne se chová rovněž toporně. Přiznávám se, že kvůli vyjmenovaným nedostatkům jsem knihu odložila. Je bez života a papírem šustí jen což.

Historická detektivka Červencové vraždy francouzského spisovatele Érica Fouassiera nabízí spletitý příběh svérázného a tajemného inspektora Valentina Verna. Děj se odehrává v pochmurné Paříži roku 1830 a zpočátku může být pro čtenáře nepřehledný. Autor nás rovnou uvrhne do dramatické situace, kdy neznámý chlapec utíká před nebezpečím a ukrývá se v prostorách rušné pouti, mezi kolotoči a kejklíři. Po chaotickém úvodu následuje neméně chaotický vhled do života mladého a andělsky krásného inspektora Verna a nastínění důležitého případu, jímž se bude na dalších 300 stranách zabývat. Musí zjistit, zda se syn jistého vlivného muže skutečně pokusil o sebevraždu. Dotyčný mladík totiž neměl k takovému činu důvod, navíc ho provázely nevysvětlitelné okolnosti. Oběť zahynula s blaženým úsměvem na rtech a její smrt má zřejmě co do činění se zrcadlem. Mohlo se ve skutečnosti jednat o vraždu? Vyšetřování komplikuje vypjatá politická situace, Valentinovo seznámení s půvabnou mladou herečkou a další – vlastně stěžejní – linka, kdy inspektor na vlastní pěst pátrá ještě po jistém Vikáři, muži, jenž má na svědomí neštěstí mnoha zneužitých chlapců a tajemně uniká spravedlnosti. Do toho jsou vkládány střípky z deníku jednoho takového chlapce, Damiena, jenž léta trpěl vězněný Vikářem. Kdo je Damien? Kdo je Vikář a co skrývá samotný Valentin? Příběh je vcelku komplikovaný a vyžaduje plnou pozornost čtenáře. Zavádí nás do mnoha rozličných prostředí, mezi spoustu zajímavých postav, podrobně a působivě popisuje nejrůznější zákoutí Paříže, včetně nejnuznějších a nejděsivějších. Když už si myslíte, že máte někoho přečteného, přijde zvrat, který vás přiměje uvědomit si, že ve skutečnosti nevíte nic. Nic není jisté, do poslední chvíle váháte, komu můžete důvěřovat a zda lze vůbec věřit hlavnímu hrdinovi. Teprve na samotném konci vychází najevo překvapivá a značně překombinovaná pravda, jež vysvětluje mnohé důležité věci a zároveň dává prostor k dalšímu pokračování. Pokud vás Červencové vraždy pohltí navzdory trochu náročnějšímu stylu psaní, kde popisy a vysvětlování převažují nad akcí a napětím, jistě zatoužíte zjistit, co bylo dál. Za sebe mohu říct, že se mi knížka četla dobře, ačkoli k některým informacím jsem se musela vracet a připomínat si, kdo je kdo, co udělal a proč je důležitý. Vlastně ale pomáhá střídání opravdu rozmanitých míst, která s Valentinem navštívíme. Nechybí univerzitní prostory, policejní stanice, pitevna, divadlo, podzimní parky, sklepní prostory, podezřelé léčebny, zkrátka je toho dost, co vaši pozornost zaujme a zaměstná ve chvíli, kdy možná pocítíte potřebu knihu odložit. Nepopírám, že některé zápletky by mohly být zajímavější a napínavější. Hrdina se z leckterého zdánlivě neřešitelného problému dostává až směšně snadno. Autorovo prosté vysvětlení pak vyvolává dojem deus ex machina. Přesto mě čtení bavilo a líbilo se mi, že ačkoli je Valentin popisován jako velice inteligentní a atraktivní, má i hodně temná tajemství a nemilé povahové vlastnosti. Rozhodně to není hrdina, kterému byste od první chvíle bezvýhradně drželi palce, ale vzbuzuje zvědavost, o což jde asi především. Žánrem historických detektivek jsem stále ještě docela nepolíbená. Mám možnost srovnávat snad pouze se Sherlockem Holmesem či se sérií Hrobník od Olivera Pötzsche. Pak bych musela uznat, že obě tyto záležitosti jsou lepší než Červencové vraždy, ale záleží čistě na tom, co preferujete. Čtenář jistě nesáhne po historické detektivce, aby se mu dostalo vtipné, lehké a pohodové četby. Červencové vraždy jsou spletité, drsné a vzbuzují nepříjemné pocity, když líčí největší lidská utrpení, ale pokud právě toto v příbězích vyhledáváte, budete pravděpodobně spokojení. Byla jsem rovněž příjemně překvapena kvalitní korekturou. Když knihu srovnám s mnoha jinými, které jsem v poslední době četla (z produkce společnosti Albatros Media a dalších nakladatelství), byla to vítaná změna. Neobjevila jsem snad žádný překlep, záměnu jmen ani nic podobného, což se mi často nestává. Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji společnosti Naše nakladatelství.