Královna stínů

Aelin opustila Doranelle a vrací se do Zlomuvalu. Chaol by si za své přivítání zasloužil pěstí. Naopak Nesryn si moje sympatie získala téměř okamžitě. Shledání s Aedionem. Rowan. A nové, překvapivé přátelství v podobě Lyssandry. Aelin s Rowanem mě přiváděli k šílenství. Slow burn jak prase. Až mě to bolelo. Arobynn se oficiálně řadí mezi mnou nejvíc nenáviděné záporáky (spolu s Midasem ze Zlaté klece). A Sám se dočkal pomsty. Aelin má kolem sebe podporu, a přesto cítí potřebu všechno nést sama. A to mě chvílemi vážně vytáčelo… A ta scéna s prstenem? Stejný šok jako při prvním čtení. Nechala jsem se příběhem úplně pohltit. Chtěla jsem jen číst a číst a ignorovat svět kolem. Tahle série má pro mě to něco — a já to bez výhrad miluju Žádná dějová linka mi nepřišla slabá. Nenudila jsem se ani chvíli. Děje se toho strašně moc, na všech frontách, ale všechno do sebe neuvěřitelně zapadá. Nebo zapadne :) Více recenzí najdete na IG: segra_jdem_si_cist

Příběh navazuje tam, kde předchozí díl skočil a skáčeme rovnou do složitých plánů naši královny/vražedkyně. Opět se objevuje více dějových linií u Aelin, Chaola, Manon a Doriana. A konečně se také dočkáváme okamžiku, kde se všechny tyto linky spojí a výsledek rozhodně stojí za to. Aelin se v tomto díle projevuje jako mistrný stratég, který nikomu, včetně čtenáře, neprozradí své plány. Díky tomu vznikají neuvěřitelné AHA! momenty, které se spojí třeba po půlce knihy. Užívala jsem si její linku s Lysandrou a vývoj jejich vztahu. Příběh čarodějnic mě hrozně baví už od předchozího dílu, především boj Manon mezí tím, co je tradiční a co je správné. Příběh první pobočnice Asterin je pro mě zatím asi nejtragičtější část celé série. Aelin prochází neuvěřitelným vývojem za velmi krátký časový úsek, stejně tak ale i většina ostatních postav. Slowburn s Rowanem se táhne už asi 1000 stran, jestli tuhle sérii nekdo nazývá smut, tak dostane. Chaol je místy trochu náročný, ale za mě má dobré připomínky a udržuje Aelin nohama na zemi. Celkově jsem se směrem rozvoje postav moc spokojená. Tento díl mě zatím bavil nejvíc. Posledních 150 stran jsem měla srdce v krku a se zatajeným dechem čekala, co bude dál. Žádná z linek mi nepřišla slabá, ani na chvíli jsem se nenudila, což je obrovský posun od prvních dílů. Knize dávám 5/5. Nic menšího si tahle emoční jízda rozhodně nezaslouží.