Řím. A všude na dosah je krása

Známé pořekadlo tvrdí, že všechny cesty vedou do Říma. A dalo by se namítnout, co v Římě? Je hlavní město Itálie pro neznalého návštěvníka opravdu jen suchopárným seznamem památek, které doporučuje nejeden průvodce nebo cestovatelský blog? A může dnes ještě tištěný průvodce nabídnout něco víc než internet? Marcel Sauer ve své knize Řím – A všude nadosah je krása, poeticko – obrazový průvodce uvádí, že Řím, tedy latinsky ROMA, je samozřejmě rodu ženského a jako většina žen je i Řím výmluvný, tajemný, nevyzpytatelný, vášnivý i překvapivě klidný a pokojný. Stejně jako tato kniha, která, jako většina průvodců, začíná obsahem se šestnácti trasami, přehlednými piktogramy, nezbytnými mapami…aby se během čtení proměnila v neočekávanou symfonii poetiky mísící se s úvahami, historickými fakty a osobními doporučeními. Na 279 stranách se rozprostírá skutečný Řím. Tak, jak jej autor během svého čtyřletého pobytu zde zažil. Přestože jsem v Římě byla pouze jedenkrát a k přečtení mě nalákala nádherně zpracovaná obálka, požitek z četby mě provází ještě teď. Marcel Sauer svá doporučení sestavil jako krátká zastavení se, čtenáře nechá ztratit se ve skrytých uličkách a zákoutích, kam by se obyčejného cestovatele nenapadlo vydat. Jedná se totiž o místa, která průvodci většinou přímo nezmiňují. A v tom tkví právě to kouzlo. Na typické turistické cíle zapomeňte. Tady se skutečně žije pravý italský život s vším všudy. La dolce vita. Jednotlivá místa jsou navíc doprovázená fotografiemi, jednak pro umocnění zážitku, jednak pro přímé vtažení do děje. Ano, píšu děje, protože se toho tady děje skutečně mnoho. Nechápu, jak se autorovi v krátkých odstavcích podařilo do knihy přenést tak hutnou atmosféru. Jen, co čtenáři popíše jednu z nejstarších kaváren, zavede jej do ticha kostela vyzdobeného Caravaggiovými freskami, pokračuje na místní trh nebo do tratorrie na oběd a tady nečekejte žádné fotografie jídla jak z instagramu. Ne. Marcel Sauer nejdříve popíše historii restaurace, někdy i majitele i to, co je nejlepší si zde objednat. A v závěru, zda se vyplatí udělat si rezervaci. Informace k nezaplacení. A samozřejmě se zastaví u věhlasných i méně známých památek a večer zakončí ve vinotéce. A vy zjistíte, že o Římu jen nečtete, že jej důvěrně znáte a brzy se sem zase vrátíte. Dokonce i historie dýchá z těch nemálo 300 stran. Projdete se místy, z nichž čiší lesk a sláva antického císařství, poznáte místa stvořená velikány renesance, po Ponte Sant´Angelo se projdete s legendárním katem Maestrem Tittem, který svůj neblahý úřad vykonával na přelomu 18. a 19. století. Poznáte kostely, kde se rozjímá nad Bohem i nad smrtí a zabloudíte i do galerie kardinála Spady, jehož jméno si pro změnu vypůjčil Alexandr Dumas do svého románu Hrabě Monte Christo. A pokud na vás historie bude příliš, pobavíte se u malého domku nad životem věhlasné renesanční kurtizány Fiametty Michaelis, nebo užasnete nad architekturou fašistické Itálie během Mussoliniho vlády. I to patří k historii. A historii tvoří převážně lidé. O těch se tu autor zmiňuje na každé straně. Jmenovitě, obecně. Sám autor uvádí, že se tu hodně mluví. Do své knihy tedy neopomněl zařadit ani slovníček. Nejenom pro čtenáře, a možná později i cestovatele, kteří italštinou příliš nevládnou. Vybral nejenom praktické fráze, ale i poetická a libozvučná slova. Itálie slovem i písmem, jak to má být. Závěrem nechybí recept na špagety carbonara a tipy, jak se v Římě ještě lépe zorientovat. Alespoň trochu jako místní. Když jsem knihu začala číst, netušila jsem, jak velký zážitek mě čeká. Jako cestovatel jsem ocenila hlavně praktické informace, ale způsob, jakým mi je autor naservíroval pro mě byl velmi příjemnou změnou oproti suchým faktům z internetu. Láska k tomuto městu sálá skutečně z každé strany a Řím Marcel Sauer popisuje velmi živě a já naprosto nechápu, jak se mu to podařilo. Nabízí tolik různých úhlů pohledu na město, že člověk zjistí, že by v něm mohl žít celý života nepoznal by ho. Pokud jste v Římě nebyli a pustíte se do čtení této knihy, budete se v mysli toulat ulicemi a objevovat s autorem všechna zmíněná místa. Pokud jste Řím někdy navštívili, možná zatoužíte se sem vrátit a zabloudit do zmíněných křivolakých uliček, které by jinak unikly vaší pozornosti. Ochutnat speciality z místních tratorrií a patiseriií. Ponořit se do ruchu městského tržiště a pak uniknou za brány města. Už jen pro zvědavost a touhu prožít a zakusit všemi smysly svody hlavního města hanebného světa. Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství JOTA

Úplně jinak pojatý průvodce Římem, než na jaké jsme zvyklí a kterých knižní trh nabízí nespočet. Nenajdeme zde klasické trasy mezi hlavními památkami, po kterých se vydávává téměř každý přijíždějící turista. Autor knihy nás zavede do méně známých oblastí, ovšem právě ty nám mohou nabídnout zcela nevšední zážitky, kde převážně chuťové pohárky jsou v sedmém nebi. Při pročítání knihy je mi jasné, že autor je velkým milovníkem nejen Říma, ale celé Itálie a italštiny. Jeho kouzelný popis italských slov je zcela dechberoucí. „Jsou jazyky, které nemají zdrobněliny. Jsou jazyky, které používají zdrobněliny, ale přes tvrdost slov a suchopárnost obyvatel zapadnou v tamní odtažitosti vět. V Itálii se zdrobněliny vyjímají jako šperk na skvostně padnoucích šatech, jako likér, který na účet podniku přistává na stole po chutné večeři, jako pták míru, vypuštěný v rámci oslavné kanonády. V italštině zdrobněliny vyzdvihují, laskají, upozorňují, poutají, zdobí. Jsou to tóny znělky oznamující začátek oblíbené relace.“ A já s ním naprosto souhlasím, italská slova, nejen zdrobněliny, ale celé věty jsou krásné, mají svoji vřelost a příjemně se poslouchají. Ne, italština není úplně jednoduchá, jak si většina lidí myslí a s tím přicházejí i do mých kurzů. Ale má velkou výhodu oproti jiným jazykům. A tou jsou lidé, Italové, kteří jsou velmi shovívaví, když my nerodilí mluvčí děláme chyby. Jsou rádi, když prohodíme několik slov v jejich jazyce a pokud ze sebe vykouzlíme celou větu, jsou nadšení a opěvují naši skvělou znalost italštiny. Místní obyvatelé vytvářejí právě to pohodové prostředí, které my fanoušci Itálie tolik milujeme. Autor nám v knize představí samozřejmě i hlavní památky, nejslavnější náměstí, galerie, kostely, baziliky i muzea. Ale nasměruje nás i za nejlepší zmrzlinou, sýrem, delikátním vínem, pizzou či famózními těstovinami. Doporučí nám malé rodinné restaurace, kde si vychutnáme nejen nejchutnější pokrmy, ale užijeme si tu pravou místní atmosféru. Poradí, co si máme s sebou z Říma odvést domů, naučí nás uvařit ty nejlepší špagety Carbonara a naplánuje nám, jak si skvěle užít to nejlepší z Říma i když na jeho prozkoumání máme třeba i jen jediný den v roce.