Future ON!

Bob Kartous navazuje na svou první knihu No future. Níže uvedu subjektivní názor na autora a jeho texty. Kartous píše ve velice košatých a rozvitých souvětích. Používá neobvyklé pojmy a termíny tam, kde se věc dá říci naprosto jednoduše. Toto nejvíce vyniklo v rozhovorech se zajímavými lidmi na konci knihy (Nejvíce u Anny Šabatové, která byla skvělá). Kartous jim pokládá jednoduché dotazy nesmírně složitou formou. Díky tomu si často neuvědomí, že se na téměř stejnou věc už ptal. Měl jsem dojem, že také lehce tlačí dotazované k jeho vidění problematiky, ale to už jsem možná podlehl zaujatosti z jeho stylu psaní. Abych jen nekritizoval, tak první polovina knihy je velmi zajímavá a relativně konzistentní. Místy mě text obohatil, někdy potvrzoval můj názor, jednou jsem vyloženě nesouhlasil a přišlo mi, že Kartous záměrně zjednodušuje problematiku, aby se to hodilo do jeho narativu (v části o učitelích, což se mě dotýká). Druhá část knihy mi přišla jako náhodný shluk myšlenek a autor se často pouštěl do hodnocení věcí, kterým očividně rozumí jen povrchně. Nakonec jen dodám: Jen tak dál. Uzrál čas, kdy jsou znovu potřeba velké reflexe a knihy, které budou udávat směr myšlení.

Bob Kartous v jednom z rozhovorů zmiňoval, že knihu Future ON! napsal jako pokračování No Future! proto, aby nabídl alternativu k pesimismu prvního dílu, nenechal čtenáře s bezradným závěrem. Skepse a pesimismus, s jakými ke vnímání současnosti a výhledů do budoucna přistupuje, se ale výrazně promítá i sem a zkresluje objektivitu díla. Jedná se o velmi hutný filozofický text o nejpalčivějších problémech naší doby - především se zaměřuje na technologický boom, na který z autorova pohledu nestíhá lidstvo dostatečně rychle a adekvátně reagovat, nezvládá ho dohnat v transformaci institucí ani nalézání efektivních opatření k omezování sociálních nerovností. Autor velmi podrobně analyzuje, v čem všem mají tyto diskrepance dopad a přináší množství jasných argumentů, proč je třeba s tím rychle začít něco dělat, než nám ujede vlak. Zároveň nabízí výčet dovedností potřebných pro zvládání aktuálních změn evolučních podmínek života, které by nám měli v tomto nerovném závodu s technologiemi pomáhat držet krok. Že bych v tom našla nějaké nové a objevné myšlenky ale bohužel říct nemůžu (možná to je tím, že se o téma aktivně zajímám delší dobu). Naopak často jsem měla dojem, že se autor opakuje, přemítá o všem z různých úhlů pohledu a prezentuje tím nejsložitějším možným způsobem. Pokud by byla knížka psaná míň jako vědecká stať a trochu víc se snažila zpřístupnit tyhle důležité myšlenky širšímu publiku, stačil by zhruba třetinový rozsah. Třeba třetí díl? :) Velmi pozitivně hodnotím autorův důraz na důležitost reformy vzdělávání a oceňuji prostor, který tématu věnoval. Trefně připomíná, že by (i z pohledu zákona) těžištěm vzdělávání měl být "osobnostní rozvoj zdůrazňující primárně sociální a hodnotové aspekty, teprve poté způsobilost k práci". Rozhovory tvoří z knihy menší část a intenzivně se do nich promítají autorovy myšlenky - nechává spíše jednotlivé osobnosti okomentovat jeho vlastní tvrzení, než že by jim dal prostor vyjádřit svůj pohled bez předchozího nasměrování. Což opět k objektivnímu vyznění knihy zrovna nepomáhá. Shrnuto podtrženo - pokud hledáte knížku, která podpoří vaše úzkostné pocity ohledně budoucího vývoje a rádi čtete vědecké texty, je pro vás Future ON! ideální volba. Pokud se chcete víc soustředit na konkrétní a praktická řešení a příliš si nenabourávat názor, že s technologickým pokrokem se svět stává lepším místem pro život, hledejte jinde.