Syn draka

tak teda s autorkou jsem se úplně, ale úplně minula... podle životopisu na DK má vystudovanou filozofii a tu se snažila nacpat i do své verze/zamyšlení nad Draculou... statě polemizující, filozofující, Dracula postaven jako někdo, kdo je Bohem povolán k vykonání pomsty (vybavili se mi Dymytry a jejich "povolán jsem, jsem povolán..."), pánem sající krev, dámy souložící...ehm... a pak čistě nepravděpodobná výprava z háremu, už vidím Mehmeda pašu, jak vyšle 2 ženy, aby zjistily, co a jak...haha. A jedna z nich se zamiluje do Dráculy a ta druhá do té první... nééé. Plesk do čela, nepomohlo... Nebavilo, změť jmen, intrik, kdo proti komu, kdo koho jak zabije, nebo mu jen vysaje krev ?? neobejdeme se bez narážení na kůl...kde tato krutost byla zbytečná a nevyvolala ani žádné emoce... lépe snad popsala následné emoce Basaraba, které zas byly docela neuvěřitelné... "A dostaneme se tam jak ?" vyslovil Boran konstruktivní otázku. (proč musela být zrovna konstruktivní ? čtenářům by stačil pouhý dotaz, ale ne, raději dostali i školení, jakýže ten dotaz byl...au.) "Zapérovala v kolenou, přece jen jí byla zima." (kolik z vás péruje v kolenou, když je vám zima ? nebo raději podupkáváte, poskakujete, či vás lidově řečeno "střepne" ?) no, s knihou a stylem psaní jsem se minula...ale těch 8 lidí, co hodnotilo předemnou, udělilo docela solidní hodnocení. 100 lidí, 100 chutí....dočetla jsem, ale zklamání velké...

Pokud čekáte akci,vtip a velkou lovestory sáhněte po jiné knize, tohle je opravdu spíše historická fantasy, která,rekla bych, místy až dost nudí. Je to dost odlišný příběh o Draculovi než, který známe třeba od Brama S. a to byl asi i můj problém. Čekala jsem něco jiného, a za boha se nemohla začíst.