Autistické ženy jsou jako nepolapitelné stíny. Dospělá žena s vysokofunkčním autismem je pro nás prakticky neznámým fenoménem — pokud se objeví ve filmu či literatuře, pak pravděpodobně jako ženská verze mužského nerda se zájmem o počítačové hry, matematiku, Rubikovu kostku nebo vlakové jízdní řády. Švédská spisovatelka Clara Törnvallová, jíž byl autismus diagnostikován ve dvaačtyřiceti letech, zjistila, že její prožívání a chápání se od běžných představ o autismu velmi liší. Proto vykresluje jiný obraz. Ve svém osobním vyprávění mísí prvky literatury faktu s rozhovory s autistkami a zpochybňuje náš pohled na normalitu a odchylky od ní. Zaměřuje se na skupinu žen, které byly ve společnosti dosud neviditelné. ––– Törnvallová píše čtivě, její styl se vyznačuje přesností a názorností. — Svenska Dagbladet Při čtení knihy Autistky od Clary Törnvallové mám pocit, že si konečně zaplňuji část své velké mezery ve vzdělání. — Dagens ETC Kam až má paměť sahá, vždycky jsem se cítila odlišná. V duchu počítám. Od osmnácti let jsem vystřídala šest různých terapeutů na sebeterapii, tři párové, potažmo rodinné terapeuty, dvoje antidepresiva a nejrůznější prášky na utišení úzkosti, přečetla jsem stohy knih a článků o psychických problémech a strávila víkend v blázinci. Nepomohlo to. Nic z toho, o čem se mluví či píše, neodpovídá realitě a na mě se to nevztahuje. — ukázka z knihy