takže všechno je to vlastně podfuk. nebo jak říkal můj táta habaďůra. napřed nás evoluce přivedla do nesvobody a pak revoluce do otroctví. nikdy jsme na tom nebyli lépe jak za časů lovců a sběračů – to jsme si mohli uvědomit už když šel v kinech film Bohové se zbláznili, nebo jak se jmenoval. být křovákem v Africe dává větší smysl než se pídit za pochvalou vedoucího nebo titěrným zvýšením platu omlouvat 80 hodin týdně v práci, nervy nadranc a narušené vztahy. ano, jako sběrači a lovci jsme měli naposled svobodu, nikdo nás nekontroloval na žádné hranici, nikdo po nás nechtěl výkazy našich příjmů a vydání, dokonce po nás nikdo nechtěl výživné a neměli jsme uječené přívěsky a ony zase neměly líné budižkničemu a vůbec děti neměly špatné vzory. neutiskoval nás majetek, nepotřebovali jsme načančané autíčko, ani jsme ho nemuseli skrývat před všetečnými sousedy, kteří čekali, až uděláme chybu, aby nás mohli udat... tuhle knížku jsem si fakt užíval. a úplně ně vzali „talenti“ v závěru. když si to člověk všechno spočítá a srovná, tak by snad pomohlo odstěhovat se na pustý ostrov. žel, ty už nejsou k mání, anektovali je televizní štáby s pseudorealityshow. něčím tu línou lůzu přece musíme nacpat, ať nedělá potíže, ať uhne, tady jsme při budování štěstí... velmi originální a neotřelý pohled na věci, které jsou nám dávno známé, ale nějak jsme si uvykli vnímat je, jak nám to ve škole předvedli. doporučuji, je to lepší než kdejaká beletrie, vykalkulovaná na šťastný konec.

Poměrně zajímavý historický exkurz do tajů a do smyslu lidské činnosti jménem práce. Jak se práce proměňovala v dějinách? Od pravěku až po současnost. Jak velkou část dne lidé prací trávili? Jsme v tomto směru opravdu svobodnější než třeba lovci a sběrači? A proč je dnes práce tak glorifikována i když je často vyprázdněna jak smyslem, tak náplní? Byla práce vždy centrem lidského života jako je tomu dnes? Kniha se pokouší všechny tyto otázky zodpovědět. Zda se jí to daří, to musí posoudit již čtenář sám...