Bílá smrt

Simo Häyhä, obyčejný mladý chlapec, který vynikal přesnou střelbou nastoupil do finské armády, aby bránil svojí zem před napadením Sovětského svazu. Hlavně v úseku Kollaa statečně bránil kus území a s více jak 500 přesnými zásahy nepřítele, se stal legendou odstřelovačů. Kniha je sice o něm, ale je zde trochu opozadněn a více se autor věnuje zimní válce a ostatním jeho spolubojovníkům jako byl třeba poručík Juutilainen, přezdívaný Postrach Maroka. Ale přesto se mi kniha líbila a i zde v této historii lze najít symbiózu s tím jak dnes Rusko vede svou válku, kterou vyprovokovalo svými provokacemi. Stejný scénář, stejný průběh. Velký obdiv před finy, kteří v menší armádě tak dlouho vzdorovali obrovské přesile a velký respect před člověkem, pro kterého byla hlavně obrana jeho země prvořadým úkolem, velký respect před Simo Häyhä. Nejlépe to vystihují slova na konci knihy .... Odstřelovač musí být lidský a disciplinovaný. Musí umět číst terén a být schopen pohybovat se v přírodě za každých podmínek, v případě potřeby nepozorovaně. Musí být odvážný, samostatný a kreativní. Navíc musí umět dobře střílet. Takovým mužem byl Simo Häyhä. Bílá smrt na Kollaa

Na to, že si autor vybral nejlepšího odstřelovače všech dob mi přišlo, že o samotnému Simu Hayhovi tam toho bylo po skrovnu. Nejvíc se samozřejmě autor rozepsal o bitvě mezi finskou a rudou armádou na řece Kollaa a o Hayhových nadřízených jako byl Aarne Juutilainen nebo Ville Válka. Hlavní hrdina byl opravdu tak skromný, že se nám v knize schoval trošku do pozadí, ale i přesto to byl člověk hodný uznání. Bojoval ne z nenávisti, ale pro to, aby mohl ochránit svůj rodný statek a svoji rodinu. Bojoval proto, že věřil.