Jestli čekáte důmyslně zpracovanou detektivku s několika dějovými linkami a špatnými kroky á la Nesbø, pravděpodobně budete zklamaní. Po knize jsem sáhla zejména kvůli propojení zápletky a koní. Jedná se o jednoduchý příběh ani ne moc strašidelný, soustředí se hodně na popis prostředí. Množství postav není tak velké, abyste přehlédli vraha. Každopádně i tak jsem si knihu užila.

Tuto knihu, kterou bych si normálně nepřečetla, jsem si zvolila do spolupráce s Knihy Dobrovský. Je to švédská detektivka z jezdeckého prostředí, což mě velmi oslovilo. Koně miluji a nikdy neodmítnu cokoli spojené s nimi... Celé prostředí švédského ostrova Gotland na mě působilo hrozně svěže a kord když to bylo v období podzimu. Celkově popsaná příroda a vyjížďky na koních se mi moc líbily. I když je v knize poměrně dost postav, jsou tak dobře podané, že mi nedělalo problém se v nich vyznat. Všechny jsou ve vyzrálém věku, s čímž jsem se delší dobu nesetkala. Text se četl dobře. Nebyl zbytečně složitý a příběhu neměl žádné zbytečnosti. Je to zvláštní, ale ke konci mi vždycky trvalo se začíst. Než detektivku bych to spíš označila jako povedený thriller. Na konci mě bohužel nic nepřekvapilo. Kdo za vším stál jsem odhalila dřív než hrdinové v knize... ale přesto jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a líbila se mi.