Hodně zvláštní portrét muže, který byl ve své době nepochopen, opovrhován a vysmíván, zatímco dnes je považován za jednoho z ikonických představitelů světové architektury. Vzpomínky jeho druhé ženy jsou hodně osobní, hodně sebestředné, ignorují fakta, kloužou po povrchu a prakticky se vůbec nezabývají Loosovým dílem. Dozvíte se víc o tom, jaké si nechával šít obleky, jak cestoval a co rád jedl, než které budovy postavil a odkud pocházely jeho originální nápady. Elsie psala své vzpomínky na sklonku života a tomu i odpovídá styl jejího vyprávění – vykresluje Loosův portrét ze vzpomínek nikoliv z faktů, jmen a dat. Pokud to není vaše první setkání se slavným architektem, bude kniha příjemným a zajímavým doplněním.

Trochu chaos. Místy příjemné čtení, určitě otevřené, ale povrchní. Opravdu svérázná a osobitá postava Adolfa Loose, dokonalého samorosta, který se neohlížel na konvence. A k tomu jedna malá roztomilá tanečnice.