Tajemství? V Praze? Stačí jen zvednout hlavu a dívat se. Praha má tu výhodu, že tu byla před námi a bude i po nás. Může být tedy trpělivá. První dvě tajemství mě celkem odrazovaly od dalšího čtení. Obával jsem se, že pokud bude kniha celá v tomto duchu, nedočtu jí. Naštěstí se to vše okolo šestého tajemství ustálilo a stalo se přínosem, místo odrazováním. Proč? První tajemství o dětském náhrobku na Malostranském hřbitově bylo strašný. Tím myslím vysvětlení osudu tříleté dívky a její pomoc dalším lidem. Tříleté dítě pomůže několika lidem, pak spadne z okna, v důsledku toho zemře a nadále pomáhá a radí i po smrti. Tříleté dítě – musím zvopakovat. Navíc se tvrdí, že to byl vlastně anděl. Tak jak se anděl může usmrtit pádem z okna? Má křídla. Navíc se dle legend povídá, že dítě bylo nesmírně inteligentní – jak může inteligent spadnout z okna, když si hraje se svou panenkou? No prostě divný a nezáživný. SIGNATESIGNATEMEREMETANGISETANGIS – Signate, signate, mere me tangis et angis (Na vědomí tobě znamení, poskvrníš-li mě dotykem, budeš zardoušen.) Čteno tam i zpět dává stejný smysl. …...Nápisy k ochraně před zlými démony Staroměstské mostecké věže...... Druhé tajemství mě strašně rozesmálo. Jako tajemná informace je nám zděleno, že Karlův most nechal postavit Karel IV. A most je z kamene. Tak tuhle tajnou informaci jsem nikdy neslyšel. Pro nechápavé – je to ironie! Tak že máme tu dvě tajemství a ani jedno mě vůbec neoslovilo, spíš jsem se po tom stal nasertivní, abych nebyl sprostý. Ale, pak přišel krásný článek o Pražském orloji a už to bylo lepší. Jenže i tady jsou drobné nedostatky. Spisovatel tvrdí, že jak u Novoměstského tak i Staroměstského orloje došlo k chybě a na každém zvěrokruhu chyběl jeden ze znaků znamení zvěrokruhu. Dobrá, je to tajemné, jenže nikde jsem se nedočetl, který ze znaků a na kterém orloji chyběl – ŠKODA! Malá ochutnávka: V mezikruží určeném měsícům vidíme, že leden je oslava narození dítěte coby Nového roku, v únoru si sedlák nahřívá nohu u ohně a žena nese dříví, v březnu sedlák oře, v dubnu uvazuje stromky, v květnu si mládenec zdobí klobouk a dívka trhá květy, včervnu kosí trávu, v červenci srpen žne pšenici, v srpnu mlátí obilí, v září je doba setby, v říjnu sklízí hrozny, v listopadu káci dub a připravuje dřevo na zimu, v prosinci pak zabíjí prase.... (Kalendářní deska Staroměstského orloje) Pak už se to celkem neslo v duchu tajemných zákoutí jak starých legend tak i novodobých staveb. Tím myslím, třeba informace o tom, že existuje stanice metra Klárov, jak to bylo se stadiony na Letné, kde vlastně tři kluby měli svá hřiště. A hlavně mě zaujala informace o jezdících schodech od Vltavy (vyústění dnešního Letenského tunelu) až nahoru na Letnou. Pokud tyto, dnes již neexistující schody, chcete vidět, pusťte si film Muži v offsidu. Další, pro mě až mrazivá informace je, že Praha měla kdysi horskou dráhu pět kilometrů !!!! dlouhou. Kam se sere, dnes již rozebraná pidihorská dráha z Fučíkárny. Jo, informací a tajemství je tu celkem dost. Tomáš Jaroš z Brna s Boží pomocí mě odlil. (THOMAS IAROSCH / BRVNENSIS AVXILIO / DIVINO ME FVDIT. (Nápis na zvonu Zikmund) Díky špatnému výběru prvních třech až čtyřech tajemství a díky několika násobnému opakování stejné informace (skoro v každém článku z těch 25 tajemství) jsem chtěl dát jen tři hvězdy. Jenže pak jsem si říkal, že jsem z knihy vlastně dostal celkem dost informací, a někdy v létě mohu začít zkoumat některá zákoutí Prahy, a hlavně díky krásným fotografiím, dávám za čtyři. Jo a nejlepší fotografie má Kamil Procházka a na konci knihy i Karel Dobeš.

Příjemná knížka o známých i neznámých místech Prahy doplněná krásnými fotkami. I když některá tajemství zde uvedená nejsou tak úplně neznámá, přesto mi knížka přišla zajímavá. Informace nejsou nijak rozsáhlé,ale dokáží nalákat na výlet do Prahy. I já se v den letní rovnodennosti vypravila ke Staroměstské mostecké věži, abych viděla jestli se stín lva dotkne orlice, ale počasí mi nepřálo a slunce moc nesvítilo. Tak snad příští rok.