24 tvárí Billyho Milligana

Do knihy jsem šla díky autorovi, protože Růže pro Algernon je skvělá. Samozřejmě, že oba texty nemají nic společného. Tedy kromě autora. Jedná se o dokument v románovém zpracování. A je to dlouhé a těžké čtení. Tak dlouhé, že posledních 100 stan bylo už fakt vysilujících. Politici jsou vážně ee. První část knihy se zabývá tím, jak se Billy dostal do rukou těm správným lidem a odhalili, že má mnohočetnou osobnost. Ačkoliv je příběh hlavně o tom, co kdo řekl, je to neuvěřitelně zajímavé i napínavé. Autor dokázal, že se cítíme jako většina lidí, která se s Billym setkala. Napřed nevěříme a pak věříme. A dost chápu, že v roce 1977 musel jeho případ vyvolat opravdu pozdvižení. Druhá část knihy se zabývá hlavně Billyho dětství a tím, co se mu stalo a jak se s tím vyrovnal. Tedy spíše nevyrovnal. Dost mě překvapilo, kdo všechno ho týral. Protože to bylo jasné od začátku, že byl Billy týrané dítě. Co mě hodně zaujalo, byly neuvěřitelné schopnosti jednotlivých osobností. Kdyby měl Billy běžné, podporující rodiče, pravděpodobně by byl též slavný. Ať už jako malíř, vynálezce či sportovec. Kniha rozhodně stojí za přečtení s otevřenou myslí.

Komentáře od Tereza_T a Tano celkem dost výstižně zachycují i můj dojem z knihy. Pokud hledáte knihu s opravdu silným lidským příběhem, tady ji máte. Příběh je fascinující o to víc, že hlavní hrdina není jednoznačně kladný nebo záporný. Vlastně je spíš záporný, jen je tady tolik ALE ... Tato kniha ve vás otevře spoustu otázek a po jejím přečtení budete s největší pravděpodobností rozpolceni. Defůzováni. Možná vás příběh nepřesvědčí o tom, že Billy v sobě skutečně skrýval 24 různých osobností, i když aktivních jen pár. Možná si budete i nadále myslet, že to byl prostě jen podvodník a lhář, který se snažil vykroutit z výkonu trestu. Možná ale během čtení začnete váhat. Začnete si říkat, že tohle přece ten chlápek nemůže hrát. Nemůže přeci celý život hrát. Dokonce tak přesvědčivě, aby na svou stranu získal několik předních psychiatrů. Nemůže si pamatovat všechny ty věci, příběhy, drobnosti odlišující různé osobnosti v jednání. Jenže pak začnete mít pocit, že v celém příběhu nacházíte spoustu malých logických nejasností, které vám nedávají smysl a zase přestanete Billymu věřit. Pak se dočtete, jak ho systém amerického soudnictví a péče o duševně nemocné semlel, jak si na jeho příběhu vyráběli voličské hlasy političtí supi a zase vám začne být Billyho líto. Bude vám líto že člověk, který mohl být vyléčen tak, aby se mohl zapojit do běžného života, byl systémem zcela zničen. Jenže mohl být skutečně zapojen do reálného života? Budete přemýšlet nad tím jak může matka dopustit, aby někdo ubližoval jejímu dítěti tak, jak Billymu ubližoval Chalmer. Jak je možné, že Billy proplouval dětstvím s takovými problémy a jediná reakce okolí byla, že je "nějakej divnej". Jak by vypadal Billyho život, kdyby jeho matka nebyla slepá nána a kdyby mu někdo hodil záchranné lano včas? Kniha, která vám dá víc otázek, než odpovědí.