Podzimu neutečeš

Za mě hodnotím kladně pouze dějovou linku, a i ta byla dost kostrbatá, překombinovaná a násilná. S čím jsem fakt měl obrovský problém, to je jazyk, který autor pro vyprávění zvolil. Příběh je neustále tříštěn někdy i vtipnými poznámkami, kterých je však tolik, že jsem v podstatě každou stránku četl i vícekrát, abych se vůbec zorientoval, kam příběh spěje. Každý kriminalista, každý delikvent i každý svědek je při rozhovoru pohotový a nesmírně vtipný, což naprosto neodpovídá reálnému světu kolem nás. Byla to má první kniha pana Uhera, ale mám velkou obavu, že byla i poslední. Mám prostě u detektivních příběhů raději čistý děj s jasnou kriminální zápletkou a jejím postupným řešení než nepřehledný děj převálcovaný velkými literárními ambicemi autora.

Kladně hodnotím pouze dějovou linku, a i ta byla dost násilná a kostrbatá. S čím jsem měl ale opravdu velký problém, to byl jazyk, který autor pro své vyprávění zvolil. Děj je neustále tříštěn někdy i vtipnými poznámkami, kterých je však tolik, že jsem prakticky každou stránku musel číst vícekrát, abych vůbec pochopil, kam děj spěje. Každý policista a vyšetřovatel, každý delikvent i každý svědek je natolik vtipný a pohotový, že je to v absolutním rozporu s reálným světem kolem nás. Mám prostě u kriminálních případů raději jednodušší, čistší a tedy uvěřitelnější příběh a jeho postupné řešení než překombinovaný, složitý a málo uvěřitelný děj, který je ještě navíc válcovaný ohromujícími literárními ambiceni autora. Bylo to mé první literární setkání s panem Uherem, bojím se však, že i poslední.