22 bazénů

Již dospělá vysokoškolačka vědoma si své odpovědnosti vůči své mladší sestře, kdy rozpadlou rodinu ovládl chaos, si kromě lásky sesterské může nacvičovat i péči mateřskou - náhradou za jejich matku - vypadávající ze své role. Autorka nenápadně nastoluje dilema: dát přednost vlastní možné budoucí kariéře nebo ochraňovat svou mladší sestru?

Tilda by mohla mít svůj život, studuje na vysoké škole, kde má velký úspěch, dostává nabídku na stáž do Německa a kamaráda Viktora s kterým se pomalými krůčky dostává za hranice něčeho víc…jenže naproti tomu by musela mít fungující rodinu. Matka alkoholička, která se neumí postarat ani sama o sebe a pořídila si v pozdějším věku ještě jednu dceru Idu. Tilda tak byla ve svém pubertálním věku více matka než sestra. V podstatě ji vychovala. V nehezkých podmínkách nějak přežívaly. Aby mohla i studovat, pracovala v supermarketu, aby měly co jíst. Nemá tak čas na kamarády, na zábavu, předčasně dospělá. Jediné co jí přináší jistotu je kolik uplave bazénů. V tom je její jistota, protože jinak není v jejím životě jistého nic. Snad až na Viktora, ale to je zatím také velmi křehké. Je to smutné, depresivní čtení, které Vás donutí přemýšlet. Je hrozné, že se to stále v některých rodinách děje. Že se to ututlá nebo se to prostě nedozví? Nějak mi to nedává smysl, vždyť pokud ve školce, ve škole stále jednají jen se starší sestrou není to divný? Celá kniha se četla dobře, jen nemuselo být zdůrazňované, kdo zrovna mluví. Kdo má rád psychologický román, bude spokojený.