2184 Pád Kaspické republiky

Spisovatel Neil Sharpson napsal neuvěřitelně podmanivý příběh, odehrávající se v budoucnosti. Nejvíc přitom mrazí ze skutečnosti, jak autenticky vyprávění působí, včetně uvěřitelného technologického vývoje. Ať už autor mluví o lidmi posvěceném převzetí moci Umělou inteligencí, nebo o rozmachu digitalizace vědomí a jeho přenosu do uměle vytvořených těl, případně rovnou na síť; všechno to působí až děsivě jasnozřivě. Založení čistě „lidského“ státu, jenž se zuby nehty brání „strojům“ má pak své logické opodstatnění, stejně jako jeho proměna v hluboce totalitní stát, ve kterém je hodnota lidského života stejně pomíjivá, jako sněženky v dobytčím výběhu. 2184: Pád Kaspické republiky je psaný jistou rukou, připomínající mistrovská díla takových tvůrců, jakými byli Philip K. Dick či John Le Carré. Jednoduchá špionážní zápletka, tísnivá atmosféra policejního státu a dokonalá práce s psychologií postav dělají z románu nevšední zážitek, jež ve vaší mysli bude rezonovat ještě dlouho po dočtení.

Výborná kniha, kterou jsem zhltnul jedím dechem - navíc s tématem navýsost aktuálním. Ale epilog mě hrozně zklamal a všem vřele doporučuji ho nečíst.